Stigmatizace lidí s duševním onemocněnímDuševní nemoc, stejně jako každé závažné onemocnění, významně proměňuje život lidí, kteří se s ní potýkají. Kromě nemoci samotné se však musí lidé s duševním onemocněním vyrovnávat i se stigmatizací a diskriminací, což je pro ně často náročnější než samotná nemoc (Stuart et al., 2012). Stigma je velkým tématem v současné psychiatrii, jelikož jeho důsledky můžeme pozorovat v různých oblastech života jako například ve zdravotní péči (Hert et al. 2011, Miller et al. 2014), vztazích (Winkler et al., 2015) či na pracovním trhu (Overton a Medina, 2008).
1. Historie supervize ve světě
Nejstarší základy supervize lze nalézt v roli duchovních učitelů (guruů) a jejich žáků, také v rolích mistrů a učedníků v řemesle, či dokonce ve vedení sokratovského dialogu pomocí vhodných otázek, na které žák hledá odpověď. Jako nástroj podpory učení supervizi rozpracovává ve 20. století zejména andragogika (viz k andragogickým principům v supervizi např. Havrdová, 1999).
Ministerstvo práce a sociálních věcí si Vás dovoluje pozvat na Mezinárodní konferenci pořádanou u příležitosti Světového dne sociální práce, realizovanou v rámci projektu „Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II“, která se koná dne 20.3.2018 od 7:30 do 16:30 v Hotelu Myslivna v Brně
„Sociálna práca je profesia založená na hodnotách“. V ostatnom období je toto tvrdenie považované za axióm sociálnej práce v medzinárodnom meradle, ako aj národných kontextoch tejto profesie. Hodnoty a aj samotná etika majú nielen teoretický, ale aj praktický význam pre profesionálov z oblasti sociálnej práce. Kľúčové hodnoty v sociálnej práci reflektujú jej etický základ. Ich vyjadrenie prostredníctvom etických štandardov sprevádza voľby a činnosť sociálnych pracovníkov naprieč širokým spektrom rolí, prostredí, ale tiež klientov. Profesijné hodnoty a etika pomáhajú odlišovať sociálnu prácu od iných profesií a poskytujú tak základňu pre zodpovednosť a etické rozhodovanie.
Otázka, jak dobře připravují vysoké školy své absolventy pro trh práce, má u sociálních pracovníků specifický kontext. Sociální pracovníci byli mezi roky 2000 až 2010 druhou nejrychleji rostoucí profesní skupinou, jejíž velikost narostla dvojnásobně, ze sedmi na čtrnáct tisíc. Na prvním místě z nejvíce rostoucích skupin přitom byli pečovatelé a pomocní ošetřovatelé, jejichž počty se zvýšily o 150 %, z 23 tisíc na 57 tisíc (Burdová, Drahoňová, Eliášková, 2013).
Ani dětem a mládeži se v životě nevyhýbají situace, které je možné označit za obtížné, mimořádné či krizové. Do života nás všech, tedy i dětí, vstupují nenadálé události, které naruší běžné fungování – především úraz, nemoc, úmrtí v rodině, rozpad vztahů na různých úrovních (rodina, kamarádi…) a další. Významný vliv na život dítěte má také jeho rodina a sociální prostředí, ve kterém vyrůstá. Pokud se v tomto prostředí vyskytují nežádoucí či rizikové faktory, dítě samo se jim může bránit jen velmi omezeně. Náročné situace však mohou potkat dítě či teenagera i v důsledku jeho vlastního chování a zvoleného životního stylu. Konfliktní situace mohou vycházet také z vývojově dané cesty mladého člověka k dospělosti, která je provázena testováním hranic, vymezováním vůči autoritám či hledáním vlastní identity v různých alternativách životního stylu.
