Inspirativní příklady transformace neziskových organizací na sociální podnikání- Bc. Jitka Čechová

Jitka Čechová, ředitelka Maturus, o. p. s. – grafické studio, které vzdělává a zaměstnává lidi s handicapem, lokální konzultantka sociálního podnikání MPSV pro Prahu.

„V sociálním podniku máme vlastní vizi. Chceme uspět na trhu kvalitou naší práce, ne soucitem a zdůrazňováním našeho zdravotního handicapu“. Chráněné dílny Fokus Vysočina, s. r. o., jednatelka společnosti Anna Šimonová pro www.ceske-socialni-podnikani.cz

Autorka tohoto článku je ředitelkou sociálního podniku, který se pro oddělení provozu nerozhodl, a to vzhledem k velikosti i povaze svých služeb. Neexistuje jednoznačná odpověď, zda je lepší provozy oddělit, či nikoliv. Vždy záleží na konkrétní situaci organizace. Cílem tohoto článku je nabídnout neziskovým organizacím, které o sociálním podnikání uvažují, inspiraci a konkrétní příklady povedené transformace. Při rozhodování doporučuji sdílet praxi s jinými sociálními podniky, konzultovat a hledat inspiraci v literatuře a na webu.

Sociální podnikání není jen o zaměstnávání lidí se znevýhodněním. Jeho vize je širší a zahrnuje ekonomickou zodpovědnost, environmentální citlivost a vědomí lokality, ve které podnik funguje a reaguje na její potřeby. Charta sociální ekonomiky, kterou publikovala v roce 2002 Social Economy Europe (reprezentativní instituce pro sociální ekonomiku v Evropské unii), uvádí charakteristiky, které jsou sociálním podnikům společné. Činnost subjektů sociální ekonomiky stojí na třech pilířích – ekonomická prosperita, kvalita životního prostředí a kapitál. Hovoříme též o konceptu trojího prospěchu „triple bottom line“, nebo „people, planet, profit“. Sociální prospěch (people) představuje aktivity prospívající společnosti a také specifickým skupinám lidí, kteří mohou být znevýhodněni. Ekonomický prospěch (profit) předpokládá užívání části zisku k vlastnímu rozvoji podle místních potřeb. Environmentální a místní prospěch (planet) reaguje na důležitost vazby na lokalitu – obec, město, region, využívání místních zdrojů, uspokojování místní potřeby a obecně na k přírodě šetrném podnikání.  Principy sociálního podnikání definovala evropská výzkumná společnost EMES a pro české podmínky upravila Tematická síť pro sociální ekonomiku (dále jen TESSEA) v roce 2011. Principy sociálního podnikání dle TESSEA zahrnují – 1. sociální prospěch, 2. ekonomický prospěch a 3. environmentální a místní prospěch. K identifikaci naplňování těchto principů byla vytvořena sada indikátorů.  V českých podmínkách hovoříme o dvou typech sociálního podniku. Obecný sociální podnik a integrační sociální podnik. Velkou část sociální ekonomiky v ČR tvoří právě integrační sociální podniky. Definice integračního sociálního podniku odkazuje na veřejně prospěšný cíl zaměstnávání a sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, který je formulován v zakládacích dokumentech a naplňován prostřednictvím konkrétních aktivit. V praxi jsou nejčastěji zaměstnávanou skupinou osoby se zdravotním znevýhodněním. Na rozdíl od obecného sociálního podniku je v něm více kladen důraz na rozvoj pracovních kompetencí zaměstnanců, nejen na jejich zaměstnávání. Řada takových integračních sociálních podniků provozuje tréninková pracoviště, kde je lidem se znevýhodněním nabízena pracovně-sociální rehabilitace, která spočívá v osobním i pracovním rozvoji zaměstnanců a v přípravě na uplatnění na otevřeném trhu práce.

Po roce 2000 došlo k velkému rozvoji sociálního podnikání u nás. Jedním z aspektů byla i finanční podpora z ESF. Řada podniků však neprokázala svoji udržitelnost a zanikla. Zároveň se ukazuje, že znalost cílové skupiny je jedním z důležitých momentů v sociálním podnikání. Znát své zaměstnance, jejich znevýhodnění, ať už je zdravotní, sociální nebo kulturní, je vedle podnikatelských dovedností zásadní pro úspěch podniku. A tuto znalost cílové skupiny zaměstnanců neziskové organizace bezesporu mají. 

K sociálnímu podnikání, jako podnikání s přesahem, se začala v posledních letech hlásit řada subjektů z tržního i neziskového sektoru.  Mnoho neziskových organizací vyčlenilo ze své činnosti sociální podniky jako samostatné subjekty. Často se jednalo o organizace, které svým klientům poskytovaly sociální služby a jedním z nástrojů pro začlenění lidí s různými handicapy do společnosti bylo i zajištění smysluplné práce. V rámci pracovní rehabilitace vytvářely místa na chráněných pracovních pozicích, například v rukodělných dílnách nebo kavárenských provozech. Postupně se však s rozvojem sociálních služeb a adresným způsobem jejich financování ukázala tato forma služby dlouhodobě neudržitelná. Ekonomika těchto provozů byla často ztrátová a financování z prostředků na sociální služby problematické. Řada takových projektů zanikla po ukončení financování z EU fondů a jiných grantů, což byly další důležité peněžní zdroje. Právní formy neziskových organizací jsou často limitující pro podnikání. Statuty jasně vymezují, jak je možné podnikat a jak nakládat se ziskem. Přestože část organizací začlenila principy sociálního podnikání do své činnosti a úspěšně podnikají ve vedlejší činnosti, řada se rozhodla pro založení samostatného subjektu. Nejčastěji volený právní subjekt je společnost s ručením omezeným (s. r. o.). Praxe ukazuje, že tento krok i přes řadu obtíží vede k větší finanční stabilitě a nezávislosti těchto provozů. Neživotaschopné provozy končí a přichází rozvoj těch zdravých, které mají správně nastavenou ekonomiku. Ilustrací mohou být následující neziskové organizace, které učinily tento krok a vyčlenily ze stávající novou samostatnou organizaci, která naplňuje principy sociálního podnikání. V obou případech se jedná o finančně stabilní organizace s více provozy. Součástí úspěchu je dobře nastavený podnikatelský plán, vícezdrojové financování a znalost cílové skupiny zaměstnanců.

V rozhovoru pro stránky www.ceske-socialni-podnikani.cz Anna Šimotová, jednatelka Chráněné dílny Fokus Vysočina, s. r. o., říká, že rozhodnutí o oddělení bylo jednoznačně správným krokem. Mimo jiné poznamenává: „Domnívám se, že každá oblast činnosti potřebuje svou vlastní cestu a možnost rozvoje a pokud se zabýváme sociálními službami a sociálním podnikáním, tak jsou to dvě odlišné oblasti. Každá pomáhá jedinci najít své vlastní místo a uplatnění, každá však s důrazem na jinou formu podpory a na jiné nástroje.“ A výsledky hospodaření organizace jí dávají za pravdu. Počet zaměstnanců po oddělení od mateřské organizace se k roku 2020 zdvojnásobil a provozy vykazují stabilitu a finanční soběstačnost.

Níže zmíněné organizace jsou integračními sociálními podniky. Naplňují kritéria zaměstnávání znevýhodněných osob, které tvoří více než 30 procent zaměstnanců, více než  50 procent zisku vrací do rozvoje společnosti a zároveň akcentují environmentálně šetrný provoz, využívání místních zdrojů a uspokojování lokálních odběratelů.

Chráněné dílny Fokus Vysočina, s. r. o. založené Fokusem Vysočina z. ú.

V rámci sociálních služeb neziskové organizace Fokusu Vysočina od roku 1992 vznikaly chráněné dílny, které svoji činnost postupem času rozšířily do Havlíčkova Brodu, Pelhřimova, Chotěboře a Hlinska.  Do roku 2014 byly součástí mateřské organizace. V tomto roce došlo k oddělení chráněných dílen a vznikl nový právní subjekt Chráněné dílny Fokus Vysočina, s. r. o., který v současnosti tvoří sedm provozoven. Provozovny se zabývají výrobou keramiky, šitím, praním, údržbou zeleně atd. Projekt Čistá duše v Havlíčkově Brodě zahrnuje bistro, krámek a cukrárnu s vlastní výrobou. Provozy sociálního podniku zaměstnávají přes dvě stovky osob se zdravotním, převážně duševním onemocněním.

Společnost Pro-Charita, s. r. o. založená Oblastní charitou Červený Kostelec

Z Oblastní charity byly v roce 2010 vyčleněny Chráněné dílny u sv. Anny, jejichž činnost byla převedena pod společnost Pro-Charita, s. r. o. Vznikla tak organizace, která se zaměřuje na zaměstnávání osob zdravotně handicapovaných. Jejich podíl ve společnosti je více než 80 procent. Má několik provozů zahrnujících např. šicí dílnu, gastro výrobu, zdravotnickou výrobu a zásobování, údržbu a zahradnické služby. Nejmladším provozem je výrobna bylinných sirupů Camellus, která vznikla v roce 2013 a v současnosti zažívá ekonomický růst.

 

Přehledně zpracované téma sociální ekonomiky a sociálního podnikání najdete na stránkách www.ceske-socialni-podnikani.cz.

 

Zdroje pro inspiraci a čerpání informací k sociálnímu podnikání:

 

 image005        OPZ barevné        MPSV graficka znacka barva

Článek byl vydán v rámci projektu Ministerstva práce a sociálních věcí  – „Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II“, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003751, financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

Video

KONFERENCE ASVSP 

  • Poslední články

  • Nejčtenější články

Odběr novinek