Inkluzivní přístup na Katedře křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci - Mgr. Zlatica Dorková, Ph.D.

Úvod

Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením podporuje „rovný přístup všech žen a mužů se zdravotním postižením k dostupnému a kvalitnímu technickému, odbornému a terciárnímu vzdělávání včetně celoživotního učení“ a také k vhodnému pracovnímu uplatnění (Novosád, 2019). V tomto příspěvku se zaměříme na inkluzivní přístup u lidí s lehkým mentálním postižením a klademe si otázku: Jakým způsobem může být akademické prostředí otevřené lidem s lehkým mentálním postižením? Díky zapojení do projektu Inclusive Campus Life¹ (dále jen ICLife) popíšeme naši vizi možnosti zapojení lidí s lehkým mentálním postižením do vysokoškolského vzdělávání, uvedeme úspěšné příklady námi realizovaných činností a nabídneme některé nástroje umožňující inkluzi těchto lidí na vysokých školách². Jde tedy o sdílení dobré praxe v inkluzivním vzdělávání a podpoře celoživotního učení lidí s lehkým mentálním postižením i o snižování rizika jejich sociální exkluze

SOS dětské vesničky nabízejí speciální podporu pěstounům dětí se specifickými potřebami- Martin Triebenekl, DiS.

Úvod 

SOS dětské vesničky jsou jednou z našich nejstarších neziskových organizací, která už padesát let pomáhá dětem vyrůstat v rodině. Vznikly již v roce 1969; v této době působily z nevládních organizací pomáhajících dětem v Československu pouze Skauti, Červený kříž a několik církevních spolků. V době normalizace byla činnost všech těchto organizací postupně zakázána, SOS dětské vesničky sice fungovaly dál, ale pod hlavičkou státních institucí. Hned v prosinci 1989 došlo k obnovení činnosti Sdružení SOS dětských vesniček. Organizace poskytuje v šesti krajích terénní sociální služby nabízející pomoc rodinám v krizi, jejichž problémy hrozí vyústit až v odebrání dětí. V Praze a v Karlových Varech provozuje organizace krizová centra pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nejdelší tradici mají SOS dětské vesničky v podpoře pěstounských rodin – poskytují širokou škálu služeb pěstounům v Karlovarském, Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Od roku 2018 doprovázejí pěstouny také v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji, se zvláštním důrazem na rodiny pečující o děti s poruchou attachmentu a dalšími specifickými potřebami.

Jak se stát sociálním pracovníkem v USA?

Studenty a absolventy sociální práce v České republice jistě čas od času napadne, zda mohou se svým univerzitním vzděláním působit také v zahraničí. Pokud se rozhodnou pro země Evropské unie, je situace poměrně snadná. Ale co když se rozhodnou zkusit své štěstí ve Spojených státech amerických?

Sociální práce na krajském úřadu

Sociální práce na krajském úřadu

Mgr. Zbyněk Vočka

Krajské úřady mají v oblasti sociální práce v rámci celého systému zajištění pomoci a podpory lidem v nepříznivé sociální situaci svou specifickou a poměrně významnou úlohu (roli). Ta vyplývá ze zákona o sociálních službách.[1] Krajským úřadům přísluší koordinovat poskytování sociálních služeb a dále realizovat a koordinovat činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob.[2]

Vedoucí sociálního odboru jako možný tvůrce politiky

"Vedoucí sociálního odboru jako možný tvůrce politiky"[1]

Mgr. Eva M. Hejzlarová, Ph.D.

Úvod

Na sociální práci se nejčastěji nahlíží jako na pomáhající profesi, která se pohybuje v mantinelech zadání formulovaného politiky. Teorie veřejné politiky sice umí o sociálních pracovnících přemýšlet jako o aktérech, kteří mají významný podíl na podobě sociální politiky (srov. teorie liniových pracovníků, Lipsky 2010, v češtině Horák, Horáková 2009), ale o tom, zda a jak by mohli být sociální pracovníci opravdovými tvůrci politiky, se minimálně v českém prostředí mnoho neví.