Partnerství 2025: Partneři a jejich právní postavení

V roce 2025 došlo k poměrně zásadní novelizaci zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. A to především pro jednu skupinu osob, která je dlouhodobě znevýhodňovaná a diskriminovaná. Ačkoli nebylo dosaženo plného zrovnoprávnění těchto osob, jedná se o významný milník v českém právním i politickém prostředí. O koho se jedná? A co se změnilo?

Participace osob se zdravotním postižením v českém kontextu- Mgr. Zuzana Durajová

V předchozích článcích jsem se věnovala požadavkům Úmluvy v oblasti participace a kritériím pro tzv. zastupující organizace. V posledním dílu série článků zaměřených na participaci osob se zdravotním postižením se zaměřím na to, jak jsou závazky z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva“) implementovány v české právní úpravě a praxi. 

Pozvánka na konferenci s názvem: JAK NA PARTICIPACI lidí se zdravotním postižením a pečujících na rozvoji sociálních služeb na krajích- 9. září 2025

Aliance pro individualizovanou podporu Vás zve na konferenci s názvem: JAK NA PARTICIPACI lidí se zdravotním postižením a pečujících na rozvoji sociálních služeb na krajích, která se uskuteční 9. září 2025  od 9:00 (Sál zastupitelstva, Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5)

PROGRAM KONFERENCE KE STAŽENÍ ZDE

Co vedlo ke vzniku Doporučeného postupu pro práci se sexualitou v sociálních službách?- Mgr. et Mgr. Petra Synková Konečná, Mgr. Klára Šípová

Každý člověk je sexuální bytost a má právo na prožívání vlastní sexuality v rámci právních a sociálních norem. Ačkoli je toto právo u lidí se zdravotním postižením podporováno mezinárodními úmluvami a národní legislativou, neustále se setkáváme s tím, že je v jejich reálných životech porušováno, nebo chybí vůle pro vytváření podmínek, aby mohlo být naplňováno. Napříč sociálními službami rovněž chybí systematický přístup k řešení tohoto problému. V souvislosti s tím lze uvést, že dne 1. ledna 2026 nabude účinnosti nové ustanovení zákona o sociálních službách, které s tématem úzce souvisí a významně posiluje práva klientů sociálních služeb v této oblasti, a sice nová povinnost poskytovatelů sociálních služeb podle § 88 písm. l) zákona o sociálních službách „respektovat a chránit soukromí, integritu a důstojnost osob, kterým poskytují sociální službu“². Sexualita lidí se zdravotním postižením je navíc stále opředena řadou mýtů, podle nichž jsou např. lidé s postižením hypersexuální a nebezpeční pro své okolí, případně jsou považováni za věčné děti, u nichž se přítomnost sexuálních a vztahových potřeb nepředpokládá.³

Zastupující organizace a jejich role při správě věcí veřejných podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením

V minulém čísle jsem se věnovala tomu, jaké povinnosti má stát při zajištění práva lidí s postižením zapojit se do správy veřejných záležitostí podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Jedním z klíčových požadavků je, aby lidé s postižením měli možnost podílet se na rozhodování – od přípravy zákonů až po tvorbu politik a dalších opatření. Samozřejmě, že není reálné, aby stát oslovoval každého jednotlivce s postižením. To by bylo organizačně i prakticky nemožné. Proto se má stát při spolupráci zaměřovat především na tzv. zastupující organizace lidí s postižením (anglicky „representative organisations“). Tyto organizace fungují jako hlas celé komunity a hrají zásadní roli při prosazování práv a potřeb lidí s postižením. V tomto článku se podíváme na to, jaké podmínky musí organizace splňovat, aby mohla být považována za zastupující, a jaká speciální práva a možnosti jí Úmluva díky tomuto statusu přiznává.