V oblasti sociální práce, včetně sociální kurately pro dospělé, Ministerstvo práce a sociálních věcí, oddělení koncepce sociální práce, sociálního bydlení a řešení bezdomovectví (dále jen “ministerstvo”), pořádá pravidelná setkání (4-5 x v roce) pro krajské metodiky sociální práce a po celý rok poskytuje metodickou činnost nejen krajským metodikům sociální práce, ale i sociálním pracovníkům obecních úřadů. Úzce spolupracuje s Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR, Ministerstvem spravedlnosti, Asociací organizací v oblasti vězeňství, Probační a mediační službou a Sekcí sociálních kurátorů Společnosti sociálních pracovníků ČR.
Novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách přinesla poslaneckým pozměňovacím návrhem ukotvení tak již dávno hojně diskutovaného pojmu “sociální kurátor”. Ten je s účinností od 1. 7. 2024 uveden v § 92 písm. b) zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen “zákon o sociálních službách”). Sociálním kurátorem je zde myšlen sociální pracovník, který se zabývá sociální kuratelou a jehož pomoc je určena především pro:
- - osoby, proti kterým je vedeno trestní řízení
- - osoby před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody
- - osoby ve výkonu vazby a výkonu trestu
- - osoby propuštěné z výkonu vazby nebo výkonu trestu
- - osoby ohrožené sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy
- - osoby jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby
- - osoby jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností
- - osoby propuštěné po ukončení léčby chorobných závislostí ze zdravotnického zařízení psychiatrické nemocnice nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti
- - osoby, které nemají uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že jsou osobami bez přístřeší.
V tomto roce uskutečnilo ministerstvo formou dotazníkového šetření průzkum určený sociálním pracovníkům na obcích s rozšířenou působností, kteří mají ve své náplni práce sociální kuratelu. Z celkového počtu 371 (170,3 úvazků) sociálních pracovníků, kteří vykonávají činnosti podle § 92 písm. b) zákona o sociálních službách, odpovědělo 222 pracovníků.
Sociální kurátoři odpovídali napříč všemi kraji, nejvíce odpovědí přišlo z Jihomoravského, Moravskoslezského kraje a Hlavního města Prahy.
Skoro 60 % dotázaných uvedlo, že je jejich agenda kumulovaná s dalšími činnostmi a převažují činnosti v sociální oblasti. Ve většině případů je sociální kuratela kumulovaná s další činností sociálního pracovníka obce podle § 92 zákona o sociálních službách, dále s funkcí vedoucího odboru a pozicí veřejného opatrovníka. Často sociální kurátoři uvádějí, že tato agenda je jen přidružená, okrajová a nemají na ni dostatek prostoru.
K zamyšlení je kumulace s činnostmi, které nesouvisejí se sociální prací (např. kontroly živnostenských provozoven) nebo pro její kvalitní zvládání je zavádějící ji kumulovat s další pozicí (např. sociální pracovník v sociální službě).
Naprostá většina respondentů (95 %) uvedla, že mají možnost v rámci svých pracovních aktivit naplňovat ustanovení § 92 písm. b) zákona o sociálních službách. Zbylým respondentům brání především kumulace s dalšími činnostmi, důsledkem čehož je nedostatečný prostor pro kvalitní výkon sociální kurately.
Někteří sociální kurátoři mají naprostou podporu svého zaměstnavatele, který jim umožňuje další vzdělávání a supervize. Dále jim bez problémů umožňuje výjezdy do věznic. Na druhé straně jsou zaměstnavatelé, kteří výjezdy hlavně do vzdálenějších věznic nepodporují.
Negativně vnímají sociální kurátoři u některých sociálních pracovníků ve vězení nemožnost se s nimi efektivně spojit. Ne vždy probíhá vzájemná komunikace efektivně a včas. Dále by sociální kurátoři uvítali jednotný informační systém jak pro sociální kurátory, tak pro sociální pracovníky ve vězení, probační úředníky apod., lepší srozumitelnost zasílaných hlášenek a zpětné vazby na depistážní dopisy odsouzeným.
Celkem 42 % respondentů odpovědělo, že jim nic nebrání využívat metody a techniky sociální práce.
Faktory, které brání využívat metody a techniky sociální práce, jsou hlavně nedostatek času (uvedlo 8 %), neochota odsouzeného spolupracovat se sociálním pracovníkem (uvedlo 7 %) a nedostatek sociálního bydlení (uvedlo 7 %).
Jako další faktory ovlivňující sociální kurátory je mimo jiné samotné postavení sociálního kurátora, nevhodné pracovní prostředí, GDPR a spolupráce s dalšími organizacemi (věznice, úřad práce).
Ministerstvo připravuje vydání nového doporučeného postupu, který nahradí Doporučený postup 1/2018 k realizaci činností sociální práce na pověřených obecních úřadech, obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech. Důvodem je skutečnost, že některé informace v něm jsou již neaktuální a zastaralé. Rovněž v něm zohlední i podněty vzešlé z výsledků průzkumu.
Dále pak ministerstvo předalo výstupy z průzkumu směřující na vězeňskou službu Generálnímu ředitelství Vězeňské služby ČR a Ministerstvu spravedlnosti a konzultovalo je s nimi. Například byla projednána spolupráce sociálních kurátorů se sociálními pracovníky ve vězení, možnost využívání online komunikace mezi sociálními kurátory a odsouzenými a byl předán požadavek na doplnění některých informací do zasílaných hlášenek (např. informace o opatrovnictví).
Ministerstvo by se také rádo obsáhleji věnovalo i problematice osob, které do VTOS budou teprve nastupovat. Jedná se o dostatečnou proinformovanost jak obviněných, tak jejich blízkých o možné spolupráci se sociálními pracovníky obcí s rozšířenou působností, kteří je mohou v případě, že se na ně tyto osoby obrátí, provádět různými fázemi (např. podpora u výslechu, u soudu, pomoc v situaci, kdy vypadne jeden příjem rodiny z důvodu nástupu do VTOS…).
Ministerstvo věří, že v případě pomoci s udržením si rodinných vztahů na obou stranách během celého procesu od obvinění, uvěznění, po propuštění, je po propuštění u osoby menší pravděpodobnost recidivy, neboť propuštěný se má kam vracet a má možnost získat podporu a zázemí. Na základě podnětu od Veřejného ochránce práv se ministerstvo společně s kolegy z Odboru rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování hlouběji věnuje i problematice nastavení kontaktu dětí s rodiči ve VTOS.
Všechny další kroky v této oblasti budou konány i s přihlédnutím k projektu Odboru rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování, Oddělení sociální integrace „Změna přístupu v práci s osobami před a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody“, kde je předmětem projektu vytvoření ideálního modelu systému návaznosti penitenciární a postpenitenciární péče. Tento projekt byl zahájen 1. 8. 2024 a bude realizován do 30. 6. 2026.
Ministerstvo čeká v této oblasti spousta práce, ale věří, že se podaří sjednotit přístupy a zjednodušit způsob, jak výše uvedeným osobám efektivně a účinně pomoci v sociální oblasti.
Zpracovaly:
Mgr. Veronika Havlová, DiS. a Mgr. Eva Koglerová
Ministerstvo práce a sociálních věcí
oddělení koncepce sociální práce, sociálního bydlení a řešení bezdomovectví