Členské občanské poradny radí v 18 oblastech práva nebo sociální problematiky. Mezi nejčastěji řešené dotazy patří ty z problematiky zadlužování (exekuce, oddlužení, vedení osobního a rodinného rozpočtu), Občanský soudní řád a jeho alternativy, bydlení, rodina, problematika sociálních dávek, občanskoprávní vztahy, pracovně-právní problematika, sociální pojištění. K dalším oblastem poradenství patří: sociální dávky poskytované mimo rámec sociálního pojištění, ochrana spotřebitele či problematika životního prostředí.
U některých kategorií dotazů (dluhy, sociální dávky, bydlení) se ukazuje, že občanské poradny pomáhají prostřednictvím svých odpovědí a intervencí nejen jednotlivcům, ale také celým rodinám (např. před rozpadem rodiny, před pádem rodiny do nezvladatelných dluhů) nebo šířeji společnosti tak, že šetří finanční prostředky veřejných rozpočtů a to prostřednictvím toho, že radí v oblastech, jak nepřijít o bydlení nebo práci, jak může člověk využít své přirozené sociální sítě a sociální služby či co udělat, aby se určitý člověk nemusel soudit (a zvládl svou těžkou situaci mimosoudně.
Tabulka 1: Statistika dotazů občanských poraden AOP za rok 2021
|
Počet dotazů za rok 2021 |
1. čtvrtletí |
2. čtvrtletí |
3. čtvrtletí |
4. čtvrtletí |
Celkem |
|
Sociální dávky poskytované mimo rámec sociálního pojištění |
851 |
753 |
770 |
763 |
3137 |
|
Sociální služby |
873 |
873 |
776 |
808 |
3330 |
|
Sociální pojištění |
581 |
541 |
525 |
390 |
2037 |
|
Pracovně-právní vztahy a zaměstnanost |
1259 |
1316 |
1116 |
982 |
4673 |
|
Bydlení |
1338 |
1306 |
1426 |
1198 |
5268 |
|
Rodina a mezilidské vztahy |
2152 |
2066 |
2020 |
1936 |
8174 |
|
Občanskoprávní vztahy |
1917 |
2014 |
1799 |
1499 |
7229 |
|
Daně a poplatky |
117 |
118 |
63 |
75 |
373 |
|
Zdravotní pojištění a zdravotnictví |
232 |
192 |
133 |
152 |
709 |
|
Školství a vzdělávání |
18 |
28 |
26 |
5 |
77 |
|
Problematika zadlužování občanů |
2101 |
1819 |
1873 |
2315 |
8108 |
|
Ochrana spotřebitele |
568 |
620 |
727 |
964 |
2879 |
|
Právní systém ČR |
41 |
38 |
40 |
23 |
142 |
|
Právní systém EU |
12 |
7 |
8 |
12 |
39 |
|
Občanské soudní řízení a jeho alternativy |
4770 |
4778 |
4391 |
5237 |
19176 |
|
Veřejná správa |
541 |
618 |
510 |
477 |
2146 |
|
Trestní právo |
443 |
521 |
411 |
280 |
1655 |
|
Ochrana základních práv a svobod |
48 |
37 |
57 |
38 |
180 |
|
Celkem |
17862 |
17645 |
16671 |
17154 |
69332 |
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z programu eQuip
Tabulka 2: Statistika dotazů občanských poraden AOP za rok 2022
|
Počet dotazů za rok 2022 |
1. čtvrtletí |
2. čtvrtletí |
3. čtvrtletí |
4. čtvrtletí |
Celkem |
|
Bydlení |
1482 |
1555 |
1413 |
1301 |
5751 |
|
Dluhová problematika |
7572 |
6892 |
5811 |
5696 |
25971 |
|
Občanskoprávní vztahy |
1732 |
1602 |
1517 |
1256 |
6107 |
|
Odkazování na jinou specializovanou pomoc |
151 |
151 |
125 |
123 |
550 |
|
Odkazování na právní pomoc |
132 |
111 |
112 |
107 |
462 |
|
Ochrana spotřebitele |
1003 |
720 |
778 |
698 |
3199 |
|
Ochrana základních lidských práv |
14 |
12 |
19 |
8 |
53 |
|
Ostatní |
453 |
482 |
358 |
341 |
1634 |
|
Pracovněprávní vztahy a zaměstnanost |
1298 |
1249 |
962 |
988 |
4497 |
|
Rodinné právo |
2783 |
2715 |
2438 |
2203 |
10139 |
|
Sociální dávky |
968 |
984 |
961 |
946 |
3859 |
|
Sociální služby |
544 |
503 |
362 |
371 |
1780 |
|
Sociální zabezpečení |
486 |
526 |
430 |
441 |
1883 |
|
Soudní řízení a jeho alternativy |
430 |
450 |
371 |
401 |
1652 |
|
Souvislost s pandemií Covid |
35 |
4 |
3 |
1 |
43 |
|
Školství |
30 |
46 |
43 |
19 |
138 |
|
Trestní právo |
419 |
359 |
326 |
338 |
1442 |
|
Veřejná správa |
463 |
408 |
383 |
323 |
1577 |
|
Zahraniční prvek ve vztazích (EU i mimo EU) |
28 |
31 |
28 |
36 |
123 |
|
Zdravotní pojištění, práva a povinnosti pacientů |
177 |
135 |
154 |
122 |
588 |
|
Celkový součet |
20200 |
18935 |
16594 |
15719 |
71448 |
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z programu eQuip
1.1 Problematika lidských práv řešená v občanských poradnách AOP
Občanské poradny AOP řeší mimo další oblasti také problematické situace jedinců v oblasti lidských práv. Témata se týkají nejrůznějších těžkostí spojených s porušováním lidských práv: od práv pracovních, přes sféru bydlení, až po oblast distribuce sociálních dávek a přístup k nim.
Poradny se tak např. setkaly se stížností skupiny romských občanů, kteří sháněli nájemní bydlení. Uváděli, že když se potenciálnímu pronajímateli představili (a zaznělo jejich romské příjmení), pronajímatel uváděl, že je byt obsazený. Když se však na realitní kancelář obrátila občanská poradna ve jménu organizace, bylo jí sděleno, že byt je k dispozici a posléze se dověděli, že pronajímatelé si nepřejí pronajímat byt Romům. Toto je jen jeden z mnoha stejných případů. Při shánění bydlení je romsky znějící příjmení častá překážka.
Další situace se udála na semináři na téma zdravotní péče, kde jedna občanská poradna sdílela zkušenost, že jejich klientka uváděla příklad, jak byl její syn odmítnut zubařem s tím, že má plnou kapacitu a nepřijímá nové pacienty. Když poté do ordinace volala její dcera, která je provdaná a má „české jméno“, zubař jí normálně zaregistroval.
V některých oblastech jsou určité skupiny klientů diskriminovány v přístupu k bydlení, v přístupu k zaměstnání či k sociálním dávkám. Těmito skupinami klientů jsou dle našich zkušeností rodiče (zejména matky s dětmi), klienti s exekucemi a v insolvenci a klienti romského původu.
1.1.1 Přístup k bydlení
Poměrně často se na nás klienti obrací s informacemi o dostupnosti bydlení. Bohužel vnímáme nedostatek ekonomicky dostupného bydlení pro rodiny s dětmi, pro samoživitele, pro osamělé seniory a pro lidi duševně nemocné apod. Je zájem o startovací byty.
U zájemců o běžné obecní byty je vyžadována bezdlužnost. Městské části, které s byty disponují mají různé podmínky a přístup. S nájemci je uzavírán nájem pouze na dobu určitou, při sjednávání nájmu jsou budoucí nájemci nuceni uzavřít na svůj náklad notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti. Jakmile nájemník zahájí insolvenci, pak se tato informace objeví v registru bytového odboru.
1.1.2 Přístup k zaměstnání
Při přijímacím pohovoru se zaměstnavatelé ptají, jak uchazečka skloubí výkon práce s péčí o rodinu. Pokud žena vracející se z rodičovské dovolené zpět do zaměstnání žádá zaměstnavatele o úpravu pracovní doby či o snížení úvazku, není jí obvykle vyhověno, ačkoliv to pro zaměstnavatel nemá objektivní provozní důvody a situace na pracovišti to umožňuje. Zaměstnankyně pak sama ukončuje pracovní poměr nebo ji zaměstnavatel nutí k podpisu rozvázání pracovního poměru dohodou. Pokud se žena vrací po rodičovské dovolené zpět do zaměstnání je s ní ukončován pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti, ačkoliv zaměstnavatel nevydal žádné rozhodnutí, kterým by o nutnosti potřeby snížit stav zaměstnanců předem informoval ani neprovedl organizační změnu. Častou situací bývá, že práci vykonává jiný zaměstnanec, který při návratu zaměstnankyně po rodičovské dovolené na této práci zůstává a navracející se zaměstnankyně je zaměstnavatelem nucena k přeložení na jiné pracoviště nebo k rozvázání pracovního poměru.
Také jsme se setkali se situací, kdy zaměstnavatel přislíbil prodloužit zaměstnankyni pracovní poměr, ovšem jakmile mu oznámila těhotenství, odmítl pracovní poměr prodloužit.
Různý přístup k přijímání do pracovního poměru reflektujeme u dlužníků v exekuci, a to z toho důvodu, že administrativní úkony související s prováděním srážek ze mzdy dlužníka zaměstnavatele odrazují od přijímání dlužníků do pracovního poměru.
Zaměstnavatelé také mnohdy požadují, aby měl klient zřízen bankovní účet, na který mu bude zasílána mzda. Zaměstnavatelé na zřízení účtu trvají, ačkoliv zákoník práce uvádí, že si zaměstnanec může zvolit způsob výplaty své odměny za práci. Mnoho našich klientů má exekučně zablokovaný účet a zaslání mzdy na účet by významně ohrozilo uspokojování jejich základních lidských potřeb. Ačkoliv si klienti mohou zřídit tzv. chráněný účet, administrativní proces s jeho založením a nezbytná spolupráce se zaměstnavatelem a exekutorem natolik klienty odrazuje, že tento účet má jen malé procento klientů. Mnohem častěji klienti volí cestu, že zaměstnavateli nahlásí číslo účtu někoho z rodiny nebo známého.
Klienti negativně hodnotí přístup pracovníků ÚP, kteří svým chováním a jednáním odrazují klienta od podání žádosti o dávku s vyjádřením, že na nic nemají nárok nebo nejsou ochotni poradit klientovi, jak správně vyplnit formulář žádosti. Jedna klientka popsala nevhodné vyjádření sociální pracovnice úřadu práce, která jí na oznámení, že je těhotná, sdělila, že by bylo nejvhodnější jít na potrat. Přístup některých pracovníků úřadu práce vede klienty k tomu, že buď podání žádosti o dávku vzdají, což je velmi častý jev. Ti vytrvalejší podávají žádosti na podatelně, přičemž samotné vyplnění žádosti řešili s jinou sociální službou.
Dále se setkáváme především se situacemi, kdy lidé nejsou schopni svá práva uplatňovat a k jejich porušování dochází z důvodu neznalosti a nedostatku podpory pro tyto osoby. Jednotlivé incidenty jsou často bagatelizovány jak ze strany poškozených, tak ze strany veřejné správy nebo OČTŘ a nedochází k jejich identifikaci jako porušování a tedy nemožnosti uplatňovat lidská práv.
V poslední době se setkáváme s porušováním práv obětí na ochranu, pomoc, informace a další práva obětí. Oběti jsou často neinformované a v trestním procesu zcela ztracené.
Kontakt na autora
Hynek Kalvoda, Mgr.
Asociace občanských poraden, z.s., Sabinova, 130 00 Praha 3
E-mail: hynek.kalvoda@obcanskeporadny.cz