1. Co chystáte jako ministerstvo v oblasti podpory a rozvoje sociálních pracovníků a sociální práce?

Jako gestor sociální práce v ČR ministerstvo pracuje na zlepšení podmínek výkonu sociální práce, a to z několika úhlů pohledu současně.

V prvé řadě je připravován zákon o sociálních pracovnících, jehož ústředním cílem je zvyšování kvality výkonu sociální práce ve vztahu ke klientům. Zároveň tím dojde k ukotvení podmínek výkonu sociální práce ve všech oblastech jejího působení a sjednocení a posílení kompetencí sociálních pracovníků ve smyslu znalostí a dovedností.

Od roku 2015 poskytuje ministerstvo na výkon sociální práce v přenesené působnosti (vyjma sociálně-právní ochrany) dotační titul, jehož záměrem a cílem je především personální posílení výkonu sociální práce na obecních a krajských úřadech, tedy posílení subjektů, které jsou klientům (i potencionálním) nejblíže. V letošním roce bude v rámci této dotace na výkon sociální práce rozděleno 300 mil. Kč.   

 V rámci strategických dokumentů a jejich akčních plánů je ukotven důraz na výkon sociální práce, jako nástroje, který pomáhá osobám řešit jejich nepříznivou sociální situaci, tedy nástroje prevence sociálního vyloučení, chcete-li posilování sociálního začleňování osob, skupin a komunit.  

Aktuálně jednáme o úpravách Katalogu prací tak, aby nebyla uváděna pouze pozice „sociální pracovník v sociálních službách“, ale aby popis pozice i činností vyhovoval všem oblastem působení sociální práce. Vedeme mezirezortní jednání, např. o vysokoškolských programech sociální práce nebo o podmínkách výkonu sociální práce ve zdravotnictví či školství.

Poskytujeme pravidelnou metodickou činnost a metodickou podporu. Je toho velmi mnoho, o čem by se dalo hovořit.

 

2. Jaký je Váš názor na chystaný zákon o sociálních pracovnících?

Osobně jeho vznik považuji za nutný a pravidelně se zapojuji se do diskusí při jeho přípravě. Vždyť první teze k ukotvení výkonu sociální práce byly formulovány již v roce 2001 a až do letošního roku stále nebylo nic na stole. Zákon o sociálních službách sice obsahuje dílčí úpravu předpokladů pro výkon povolání sociální pracovník, tato úprava je dnes však, s ohledem na rozvoj této profese, již nedostačující.

Současně s tím, jak roste uvědomělá i neuvědomělá celospolečenská poptávka po sociální práci, stoupá potřeba profesionalizace sociální práce a citlivé uplatňování jejích principů a hodnot. Proto je nezbytné, aby byla kvalita sociální práce směrem ke klientům garantována a aby bylo ukotveno uplatňování etických pravidel. A toto právě chystaný zákon přináší.

 

3. Co si myslíte o možné komoře sociálních pracovníků? Jakou by případně měla mít podobu?

Komora sociálních pracovníků, jako nositel profese, subjekt, který zastřešuje všechny sociální pracovníky a který dbá o sledování společenské zakázky na výkon sociální práce a aktivně se zapojuje do její formulace ve smyslu podpory klientů sociální práce a úpravy podmínek výkonu sociální práce, jako subjekt, který se bude vyjadřovat k eticky citlivým situacím, je jednoznačně přínosem sociální práci jako profesi. Její vznik však s sebou nese určitý požadavek na náklady, minimálně v prvních letech existence, kdy ještě tento subjekt nebude zcela etablován. Především z těchto důvodů a jako výsledek konzultačního procesu ministerstvo navrhuje zákon bez vzniku profesní komory.

 

4. Co považujete v oblasti sociální práce za největší problém?

Jedním z nejpalčivějších problémů je personální poddimenzovanost, tzn. nedostatek sociálních pracovníků v terénu, neboť bohužel řada zaměstnavatelů nemá dostatečné povědomí o potenciálu a přínosu sociální práce. To se bohužel týká i veřejné správy. Je nesmírně těžké vysvětlovat např. ministrovi financí, že je nutný větší počet sociálních pracovníků protože prevence se vyplatí dlouhodobě i finančně. Nejsou to totiž vždy jasná čísla.

Efekt sociální práce totiž ve většině nebývá okamžitý a nelze jej matematicky vyjádřit. Pozitivní přínos lze sledovat v delším časovém úseku a také v nepřímých důsledcích, například ve snížení výdajů v systémech sociální ochrany resortu práce a sociálních věcí, ale i ve vzdělávání, zdravotních službách a justici, které se však nesledují v této kauzalitě.  

Dalším problémem je neadekvátní platové ohodnocení sociálních pracovníků, odborníků s vysokoškolským, minimálně vyšším odborným vzděláním, a jejich související odliv do jiných pomáhajících profesí či oborů.   

V neposlední řadě bych zmínila pohled klienta. Dnes nejen že není vždy zřejmé, kdo je sociální pracovník, ale ani s čím může člověku pomoci, neexistuje tedy žádná garance kvality a uplatnění etických hodnot, tedy vlastně chybí ochrana klientů.

 

5. Připravujete z pohledu ministerstva nějaký systémový projekt zaměřený na posílení působení sociálních pracovníků/ pracovnic v některých oblastech? Pokud ano, prozradíte nám, o jaký projekt jde?

V současné době připravujeme projekt Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II. Projekt se nezaměřuje pouze na určitou specifickou část výkonu sociální práce, ale je zaměřen na posílení kompetencí sociálních pracovníků, na zvyšování povědomí laické veřejnosti o možnostech sociální práce a na vytvoření a ověření některých kvalitativních prvků.

Pro podporu sociální práce ve veřejné správě jsme připravili projekt Systémová podpora sociální práce na obcích, v němž budeme získávat podklady a výstupy pro metodickou činnost ministerstva ve vztahu k výkonu sociální práce obecními a krajskými úřady. Projekt bude spolupracovat celkem s 15 obcemi, které předloží své projektové plány do uzavřené výzvy. Na těchto obcích budou mj. zaměstnáni dva noví sociální pracovníci, dojde k podpoře vzdělávání a supervize a umožníme získání zkušeností formou zahraničních studijních cest.

 

6. Posílila byste ze své pozice v některé oblasti kompetence sociálních pracovnic/pracovníků? Pokud ano, jak?

Ano, musíme totiž hodnotit systém sociální práce nejen z hlediska potřeb klienta, ale také musíme sledovat, jakým způsobem se pracuje samotným sociálním pracovníkům. Přijde mi tedy velmi důležité posilovat jejich kompetence v tom, jak mohou sami hodnotit proces své práce a přispívat se svými zlepšeními. Sociální pracovníci musí zkrátka sami umět říct a ovlivnit, co dnes vůbec znamená sociální práce. Doposud jsme se zaměřovali hlavně na klienty, ovšem abychom měli skutečně profesionální státní správu, musíme umět zapojit i samotné pracovníky.

 

7. Domníváte se, že některý druh sociální služby či některá sociální služba by měla být vzhledem k aktuálním sociálním problémům obyvatel ČR posílena?

Není zcela jednoduché v tuto chvíli hovořit o jedné oblasti, respektive jedné službě, protože pozornost si jich zasluhuje více. Obecně trend ministerstva spočívá v posilování terénních sociálních služeb, aby jejich klienti mohli co nejdéle setrvat ve svém přirozeném sociálním prostředí, tj. ve svých domácnostech, nebo aby služba byla co nejblíže jejich potřebám. Současně je však nutné posilovat změnu „podoby“ pobytových sociálních služeb, protože i ty mají vedle terénní formy své nezastupitelné místo v péči o osoby, pro které jsou terénní formy poskytování služeb již nedostačující. V souladu s predikcí stárnutí populace je také nezbytné věnovat pozornost dostupnosti péče o seniory a osoby s onemocněním demence. Domnívám se, že velké rezervy jsou stále v komunitní sociální práci. Pokud existuje nějaká oblast napříč všemi sociálními službami, pak je to poradenství poskytované sociálními pracovníky. Pro základní orientaci člověka v nepříznivé sociální situaci jsou informace velmi cenné.

 

8. Jak by se tzv. velká novela zákona o sociálních službách měla dotknout sociálních pracovnic/pracovníků?

Z hlediska sociálních pracovníků považuji za významnou pozitivní změnu rozšíření dalšího vzdělávání o povinné hodiny supervize, dále navrhujeme upravit výčet činností sociálního pracovníka, a výslovné uvedení sociálního pracovníka např. u povinností poskytovatelů či úřadů.

 

Děkuji za rozhovor.

Hynek Kalvoda, předseda AOP