Bydlel v suterénu domu, který byl upravený k bydlení. K dispozici měl obytnou místnost s kuchyňským koutem, která byla dostatečně osvětlená oknem, samostatným vytápěním, samostatnou toaletou a koupelnou. Prostory užíval k bydlení dlouhodobě na základě nájemní smlouvy, byl v objektu hlášen k trvalému pobytu, a jak uváděl, jinou možnost ubytování ani neměl. Úřad práce stěžovateli nejprve přiznal doplatek na bydlení, ale následně mu ho odňal, protože se dozvěděl, že prostor není zkolaudován jako byt.
Úřad zamítl také žádost muže o příspěvek na bydlení a žádost o mimořádnou okamžitou pomoc, kterou chtěl stěžovatel na úhradu nákladů na bydlení. Muž se proto již před časem obrátil na tehdejšího ombudsmana Pavla Varvařovského, který se ho zastal.
Varvařovský upozornil, že zákon o státní sociální podpoře a zákon o pomoci v hmotné nouzi nedefinují pojem bytu pro účely příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Dávky slouží jako pomoc k zajištění základní životní podmínky - bydlení. Na pojem byt je třeba nahlížet šířeji než jen v rovině stavebního práva.
Jenže ani s podporou ombudsmana se situace nezměnila. Proto se muž obrátil se svým problémem na Krajský soud v Brně. Ten v uplynulých dnech rozhodnutí o tom, že mu dávky nemohou být přiznány, zrušil a nařídil úředníkům, aby se věcí zabývali znovu a zohlednili právě připomínky kanceláře ombudsmanky k věci.
"Úřad práce musí pro účely dávky hodnotit, jestli je prostor vhodný k bydlení alespoň v minimálním standardu a jde o ucelenou jednotku, jestli je k bydlení využíván a jestli žadatel o dávku má jinou alternativu," uvedla Šabatová.
"Využíváme zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."