Suma, kterou by stát na dlužné alimenty posílal, by podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové musela mít stanovenu horní hranici, protože si státní rozpočet nebude moci dovolit to platit v plné výši. Částka bude vycházet z průměrného výživného, které se pohybuje od 2150 do 3280 korun za měsíc. Náklady se odhadují na 962 milionů korun ročně, většina peněz by se podle ministryně měla státu vrátit.
Prosadit návrh v koalici ale podle ČT nebude snadné, i když to má vláda v programu. Babiš s plánem nesouhlasí. "To bychom potom museli řešit i nezaplacené faktury podnikatelům, potom se rozpočtově totálně zhroutíme," řekl Babiš televizi. Podobné názory má podle ČT i opozice.
V Česku žije přes 570.000 neúplných rodin. Loni bylo vydáno téměř 46.000 rozhodnutí o stanovení výživného. Podle odhadu MPSV ho v polovině případů nikdo neplatí. Podobný systém, jaký vláda připravuje, funguje například na Slovensku od roku 2002.
"Využíváme zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."