Kraje, na něž přejde financování sociálních služeb z ministerstva práce a sociálních věcí od příštího roku, budou muset podle předlohy určovat síť těchto služeb podle potřeb obyvatel. Inspekci sociálních služeb, tedy kontrolu zákonných povinností poskytovatelů a standardů kvality, bude mít nově na starosti ministerstvo místo Úřadu práce.
Někteří poslanci poukazovali na to, že zákon sice určí podíly, není ale znám celkový objem peněz. Je rozdíl, jestli to bude určité procento z deseti miliard nebo ze sedmi miliard, uvedl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Mezi některými poskytovali sociálních služeb podle něho navíc panují obavy, že kraje budou podporovat hlavně vlastní organizace. Se Stanjurovým názorem souhlasil například i koaliční Ludvík Hovorka (KDU-ČSL).
Nejvíce peněz na sociální služby bude stát podle normy posílat do Moravskoslezského kraje, jeho podíl bude činit 11,99 procenta. Naopak na opačném konci pomyslného žebříčku má být Karlovarský kraj s podílem 3,4 procenta.
Nyní dává peníze poskytovatelům péče o postižené, seniory a další potřebné lidi ministerstvo na doporučení krajů. Kraje měly začít finance samy přidělovat už od roku 2012. Změna se ale odložila celkově o tři roky. Opoziční ODS žádá jinou novelou další roční odklad, převod financování na kraje není podle této strany připravený. Stejné stanovisko mají i TOP 09 a Starostové. Podle jejich poslankyně Jitky Chalánkové je dokonce nutný posun o dva až tři roky.
Dotace do sociálních služeb v posledních letech klesaly. Ministerstvo poukazovalo na to, že na financování se podílejí obce i kraje a služby by si měli platit i klienti z příspěvku na péči.
Vládní norma taky obnovuje bezplatné poskytování pečovatelské služby pozůstalým manželkám a manželům po účastnících odboje starším 70 let. Zrušeno bylo od letošního roku.
"Využíváme zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."