Sociální služby dostanou ještě letos dalších 335 mil Kč

Poskytovatelé sociálních služeb, u nichž hrozí kvůli nedostatku peněz omezení či zrušení nabídky, si ještě letos rozdělí 335 milionů korun. Poslání dalších financí schválila dnes vláda. Část sumy by se měla využít i na zvýšení platů lidí, kteří se o postižené, seniory a další potřebné starají. Ministerstvo práce uspělo s požadavkem na dofinancování částečně, původně žádalo půl miliardy.

Sociální poradenství ve sněmovně

Praha, 9.10. 2014 Asociace sociálního poradenství (ASP) a Asociace poraden pro osoby se zdravotním postižením ČR  pořádaly dne 8.10. 2014 od 10 h v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR národní konferenci k tématice  odborného sociálního poradenství s názvem Sociální politika z pohledu odborného sociálního poradenství. Asociace sociálního poradenství je členem Konfederace sociálních služeb.

Obce nemají rozhodovat o doplatcích pro lidi z ubytoven

Ombudsmanka Anna Šabatová chce, aby zákonodárci vypustili z projednávané novely zákona o pomoci v hmotné nouzi tu část, podle níž by obce vyslovovaly souhlas s přiznáním doplatku na bydlení v ubytovně. Rozhoduje o něm zatím jen stát prostřednictvím úřadů práce. Pokud by se ale do rozhodování zapojily i obce, mohlo by to vést k likvidaci některých ubytoven, přičemž sociálně slabí by mohli skončit jako bezdomovci na ulici. Ochránkyně práv to dnes sdělila ČTK.

Česko dostatečně nevyužívá pracovní schopnosti starších lidí

Česko dostatečně nevyužívá pracovní schopnosti lidí ve vyšším věku. Demografické údaje přitom naznačují, že během 20 let bude polovina populace v důsledku stárnutí závislá na práci lidí v produktivním věku. Řešením je zvýšit zaměstnanost těch starších, což se v Česku ve srovnání se zahraničím příliš nedaří. Odborníci dnes v Brně zveřejnili dosavadní výsledky svého bádání. Další, rozsáhlejší výzkum pracovních schopností je nyní v plném proudu.

Plán počítá s rozšířením investičních pobídek do dalších regionů

Na investiční pobídky by v příštích letech mohly dosáhnout i firmy z regionů, kde nezaměstnanost překračuje celorepublikový průměr ne o 50 procent, ale jen o 25 procent. Výše příspěvků od státu by se odstupňovala podle míry nezaměstnanosti v oblasti. Firmy, které přijmou lidi před třicítkou, po padesátce či po rodičovské, by pak měly mít slevy na odvodech. Počítá s tím seznam aktivizačních opatření pro trh práce. Ve středu by ho měla projednat vláda. Plán připravilo ministerstvo práce. Opatření má platit státní rozpočet a evropské fondy. Počítá se s tím, že by stát měl postupně zvyšovat sumu na aktivní politiku zaměstnanosti. Kvůli mnoha krokům bude nutné upravit zákony či vládní nařízení. Nyní mohou investiční pobídky dostat zaměstnavatelé v regionech s nezaměstnanosti aspoň o 50 procent vyšší, než je celorepublikový průměr. Na vznik pracovního místa se vyplácí 200.000 korun. Podmínku loni splnilo šest okresů, mezi nimi třeba Jeseník a Karviná. Seznam obsahuje i zavedení daňových úlev pro malé a střední podniky, pokud udrží po danou dobu zvýšený počet pracovních míst. Když firmy přijmou mladé do třicítky, lidi po padesátce či rodiče po rodičovské, měly by mít slevy na odvodech sociálního pojištění. Pomoc a podporu z úřadů práce by měli dostávat nejen nezaměstnaní, ale také lidé, jimž ztráta místa hrozí. Úřady by podle plánu měly podpořit také o desetinu víc lidí do třicítky či po padesátce, letos by to mělo být 100.000 uchazečů. Veřejně prospěšné práce a společensky účelná místa by se měly začít využívat i na krátkodobé úvazky, práci na určitou dobu by díky nim mělo mít 10.000 osob. Příspěvek na společensky účelné místo by se měl vyplácet maximálně rok, u postižených, matek malých dětí či absolventů až dva roky. V příštích dvou letech se má začít také se zaváděním nové služby pro domácnost. Při této výpomoci by měli najít uplatnění nezaměstnaní. Odměnu by mohli za provedenou práci dostávat třeba v poukázkách, které by jim úřady proplatily. Do pilotního ověření by se měla zapojit tisícovka uchazečů. Ministerstvo práce navrhuje i propojení informačních systémů úřadů práce, správy sociálního zabezpečení a případně i finančních úřadů. Má být také víc kontrol, které se zaměřují na odhalování nelegální práce, diskriminace či nedodržování pravidel v agenturním zaměstnávání. Podle počtu nezaměstnaných, absolventů i lidí, kteří budou odcházet do penze, by se určily potřebné vzdělávací obory. Ty by pak měly dostat víc peněz. Školy by už tedy neměly získávat peníze podle počtu žáků, takzvaný normativ na žáka. Seznam opatření vychází ze strategie rozvoje zaměstnanosti do roku 2020. Tou se začal kabinet zabývat na svém posledním jednání, projednávání ale přerušil. "Využíváme zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."

Údajně 60 až 70 procent lidí odmítá práci kvůli předluženosti

Předlužení je často důvodem, proč řada nezaměstnaných odmítá pracovat. Podle odhadů zaměstnání odmítá s těchto důvodů 60 až 70 procent lidí, protože kvůli splátkám jim zbudou stejné peníze, ať do práce chodí nebo ne. Na dnešní konferenci o zaměstnanosti v Chebu to uvedl náměstek karlovarského hejtmana Petr Navrátil (ČSSD).

Video

KONFERENCE ASVSP 

  • Poslední články

  • Nejčtenější články

Odběr novinek