Úvod

Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením podporuje „rovný přístup všech žen a mužů se zdravotním postižením k dostupnému a kvalitnímu technickému, odbornému a terciárnímu vzdělávání včetně celoživotního učení“ a také k vhodnému pracovnímu uplatnění (Novosád, 2019). V tomto příspěvku se zaměříme na inkluzivní přístup u lidí s lehkým mentálním postižením a klademe si otázku: Jakým způsobem může být akademické prostředí otevřené lidem s lehkým mentálním postižením? Díky zapojení do projektu Inclusive Campus Life¹ (dále jen ICLife) popíšeme naši vizi možnosti zapojení lidí s lehkým mentálním postižením do vysokoškolského vzdělávání, uvedeme úspěšné příklady námi realizovaných činností a nabídneme některé nástroje umožňující inkluzi těchto lidí na vysokých školách². Jde tedy o sdílení dobré praxe v inkluzivním vzdělávání a podpoře celoživotního učení lidí s lehkým mentálním postižením i o snižování rizika jejich sociální exkluze

Na základě analýzy situace a zdrojů na naší univerzitě a katedře, jsme si stanovili tyto cíle:

• zorganizovat mezinárodní konferenci „Možnosti pracovního uplatnění osob s mentálním postižením v prostředí vysokých škol“,
• podpořit rozvoj univerzitního dobrovolnictví pro osoby s lehkým mentálním postižením,
• realizovat výzkum zaměřený na míru inkluze osob s lehkým mentálním postižením, jejich individuálních potencionalit a možností integrace do univerzitního prostředí,
• ověřit možnosti zapojení osob s lehkým mentálním postižením do výukových aktivit,
• vytvořit příležitosti pro pracovní integraci osob s lehkým mentálním postižením do univerzitního kampusu jako podpora spolupráce s komunitou.

Do realizace testování se zapojili akademičtí pracovníci katedry, studenti navazujícího magisterského studijního programu Charitativní a sociální práce a klienti s lehkým mentálním postižením z různých organizací.

Pro realizaci výše uvedených cílů bylo důležité získat pro spolupráci organizace, které sdružují lidi s mentálním postižením a angažují se v oblasti zvyšování kvality života a práv lidí s mentálním postižením. Proto jsme do naší práce zapojili tyto organizace, které působí v Olomouckém kraji: Chráněné bydlení Domov Daliborka Charity Prostějov, Klíč - Centrum sociálních služeb Olomouc a SPOLU Olomouc. V rámci projektu jsme spolupracovali se Společností pro podporu lidí s mentálním postižením, z. s., která působí v rámci celé České republiky.

Dále uvádíme hlavní činnosti, které jsme na Univerzitě realizovali včetně doporučení, která jsme po evaluaci výsledků získali.

1. Dostupnost univerzitního kampusu pro osoby s lehkým mentálním postižením
Bezbariérovost UPOL je velmi podrobně zpracována a informace jsou dostupné na webových stránkách Centra podpory studentů se specifickými potřebami³. Po architektonické stránce jsou jednotlivé budovy v rámci celé Univerzity Palackého různě přístupné (CPSSP, ©2019). Nás však zajímalo, jak je univerzita přístupná osobám s lehkým mentálním postižením. Cílem našeho průzkumu tedy bylo podrobné a pečlivé mapování v terénu (na vybraných univerzitních budovách) a získání osobních výpovědí komunikačních partnerů⁴. Vycházíme z předpokladu, že nejlepším způsobem, jak lze identifikovat možné problémy a nedostatky v přístupnosti, je „audit“ dostupnosti kampusu prováděný samotnými osobami s lehkým mentálním postižením. Zvolili jsme tedy metodu participace a pozorování.

Z výzkumu vyplynula tato doporučení:

• Minimalizace fyzických bariér. Jednoduchý, logický a názorný orientační systém vně i uvnitř univerzitních budov je nezbytnou podmínkou vstřícnosti a otevřenosti.
• Důležité je označení budov a jednotlivých prostor v budově ve snadno srozumitelném jazyce (Easy to read). To se týká zejména pravidel a řádů pro návštěvníky budov, organizačních pokynů a orientačních tabulí.
• Rovněž je možné využít vizuální pomůcky – fotografie, symboly, piktogramy, ilustrace. Pokud se používají obrázky, je třeba, aby dobře vystihovaly nebo vysvětlovaly informaci, kterou reprezentují.
• Za velmi důležité považujeme odstraňování psychických a sociálních bariér. Vstřícný postoj a profesionalita všech zaměstnanců jsou nezbytnými předpoklady inkluzivního směřování univerzity.

2. Buddy systém pro osoby s lehkým mentálním postižením
Peer systémy mají velký potenciál být opravdu inkluzivní pro všechny a stát se hlavním proudem života univerzity⁵ :

• Pro studenty s lehkým mentálním postižením může mít peer support zásadní význam, např. když potřebují najít konkrétní učebnu, nebo když nevědí, na koho se mají obrátit. Peer partner může být také prostředníkem pro společenské kontakty s ostatními studenty.
• Student bez postižení, který se ujme pozice “parťáka” (buddyho) pro osobu s postižením na univerzitě se může dozvědět cenné informace a rozšířit si pohledy na různé otázky a problémy spojené s postižením. Bude tak lépe obeznámen s potížemi, které mohou mít jeho/její budoucí klienti bez ohledu na to, zda studují sociální práci, právo nebo medicínu. Lidé s mentálním postižením často pomáhají odborníkům vnímat svou práci z nové perspektivy a pochopit jejich skutečné obavy.

Podpora vrstevníků je vzájemně prospěšná pro obě zainteresované strany. Navrhujeme zavedení peer systému nejen jako způsob pomoci studentům s mentálním postižením, ale také pomoci všem dalším studentům, zejména novým studentům prvních ročníků, studentům z jiných zemí atd. Systém peerů se tak stává přidanou hodnotou pro všechny v kampusu (Inclusive Campus Life ― motivation paper, 2018).
rozhodli jsme se navrhnout a odzkoušet vlastní model. Vycházeli jsme z potřeb a zájmu našich spolupracovníků – lidí s lehkým mentálním postižením a studentů sociální práce. Zohledňovali jsme možnosti a využívali příležitosti, které nabízí naše univerzita.

Níže uvádíme konkrétní příklady dobré praxe „buddy systému“ pro osoby s lehkým mentálním postižením na univerzitě.

a) Výstavy fotografií
V průběhu realizace jednotlivých činností jsme zjistili, že některé studentky sociální práce a naši spolupracovníci s lehkým mentálním postižením mají společný zájem - fotografování. Jako garantka společné výuky (v rámci dvou nově otevřených volitelných kurzů) jsem iniciovala vytvoření výstavního prostoru pro fotografie. Společně se studenty jsme připravili a zrealizovali dvě výstavy.
Záměrem výstav fotografií je umožnit konkrétním lidem prezentovat jejich vidění světa a přiblížit život lidí s mentálním postižením všem, kteří na univerzitě pracují nebo ji navštěvují.

Doporučení:

• Vytvářet příležitost pro neformální rozhovory a vzájemné poznávání se studentů, lidí s lehkým mentálním postižením a vyučujících. Koordinátorem aktivit v našem případě byla vyučující z Katedry křesťanské sociální práce.
• Při plánování společných aktivit vycházet ze společných zájmů a potřeb všech aktérů. Vrstevnická (peer) spolupráce tak bude přirozená a zábavná.
• Důležitá je podpora univerzity, tedy jednotlivých fakult a kateder – poskytnutí vhodných prostor, technická podpora při úpravě fotografií, propagace a medializace aktivit.

b) Dobrovolnické aktivity
Již několik let funguje na UPOL Dobrovolnické centrum, které každoročně organizuje Dny dobrovolnictví⁶ .
Studentky sociální práce a klienti z partnerských organizací se zapojili do konkrétních dobrovolnických aktivit. Například v ekologickém centru Sluňákov (2018) společně vytvářely kompost a připravovaly pro žáky základních škol výukové materiály. V Domově Daliborka se podíleli na přípravě tříkrálové sbírky (2019).
Cílem této činnosti bylo odzkoušet společnou dobrovolnickou práci – studentů a lidí s lehkým mentálním postižením.
Díky těmto aktivitám jsme navázali spolupracující vztah s klienty a vytvořili příznivou atmosféru pro další spolupráci. Domníváme se, že dobrovolnické aktivity mohou být pro osoby s lehkým mentálním postižením příležitostmi, jak získat pracovní uplatnění.

Doporučení:

• Připravit dobrovolnickou příležitost, respektive aktivitu – konkrétní práci, kterou je potřeba dobrovolnicky vykonat v konkrétní organizaci. Dbát o to, aby šlo o smysluplnou práci.
• Upřednostnit jednoduchou manuální činnost. Výhodou je pobyt v přírodě.
• Pro úspěch společné dobrovolnické práce je důležité, aby již byl navázán vztah mezi studenty univerzity a lidmi s lehkým mentálním postižením. Společná dobrovolnická práce pak tento vztah posílí.

c) Vánoční setkání
Studenti sociální práce pravidelně připravují pro osoby s lehkým mentálním postižením z partnerských organizací vánoční posezení.
Cílem je prohlubování spolupráce mezi univerzitou a partnerskými organizacemi a upevňování vztahů mezi studenty a klienty.
Při těchto setkáních nechyběl stromeček, jídlo, dárečky, ale zejména skvělá atmosféra, zpívání vánočních koled a vánoční dílna. Hosté měli možnost s pomocí studentek vytvořit své vlastní originální vánoční pozdravy.
Pozvaní hosté – zejména lidé s mentálním postižením ve zpětné vazbě často vyjadřovali, že se cítí v prostorách katedry “jako doma“. Popisovali své pocity a zážitky i takto: „je mi zde příjemně“, „líbí se mi zde“. Oceňovali, že vánoční setkání pro ně připravily jejich spolužačky z výuky.

Doporučení:

• Svátky jsou vhodnou příležitostí pro společná setkávání. Vzniká tak prostor pro upevňování vztahů a spolupráce.
• Využijte moment obdarování – příprava setkání studentkami je dárkem a symbolickým aktem, který posiluje a prohlubuje vzájemné vztahy studentů a klientů.
• Obohaťte slavnostní setkání a umožněte hostům projevit své umělecké vlohy.

d) Účast a zapojení osob s lehkým mentálním postižením do konferencí⁷

Katedra křesťanské sociální práce pravidelně organizuje konference k problematice zdravotního postižení . Na těchto konferencích vždy participují organizace a jejich klienti – osoby se zdravotním postižením⁸. V organizačním týmu konferencí jsou vždy studentky sociální práce. Získávají tak vlastní zkušenost s „buddy“ systémem, tj. doprovázením účastníků konference.

Doporučení:

• Dát hlas lidem s mentálním postižením – aneb „O nás s námi“- Při zavádění buddy systému začít vytvářením podmínek pro zapojení lidí s mentálním postižením do akcí dané univerzity. Vhodnou příležitostí jsou odborné konference, diskuse, workshopy tematicky zaměřené na problematiku života lidí se zdravotním postižením. Umožnit konkrétním lidem s lehkým mentálním postižením vystoupit a aktivně se účastnit jednotlivých akcí.

• Zbavit lidi s mentálním postižením nálepky- Důležité je ukázat studentům univerzity, že lidé s mentálním postižením mají různé talenty a zájmy podobně jako oni sami. Osvědčila se nám společná aktivita – pořádání výstav fotografií, společná dobrovolnická práce nebo vánoční setkání.

e) Zapojení osob s lehkým mentálním postižením do výukových aktivit⁹

Studenti sociální práce a klienti ze spolupracujících organizací se setkávali v rámci předmětů Úvod do inkluzivního výzkumu a Seminář k inkluzivnímu výzkumu. Osoby s mentálním postižením navštěvovaly vybrané přednášky v předem domluvených termínech v rozsahu 2 hodin. Výuka v jednotlivých semestrech byla vždy specificky zaměřená, např. na rozvoj sociálních dovedností u lidí s lehkým mentálním postižením, zaměstnávání lidí s lehkým mentálním postižením apod. Na výuce participovali i odborníci z praxe – sociální pracovníci.

Doporučení:

• Při plánování tématu kurzu vycházet z potřeb a zájmu lidí s lehkým mentálním postižením, ale i vzdělávacích potřeb studentů daného studijního programu.
• Pro úspěch výuky byla zásadní spolupráce s organizacemi. Sociální pracovnice vybraly vhodné adepty pro spolupráci.
• Osvědčil se model jeden student/peer a jedna osoba s mentálním postižením.
• Je lepší/vhodnější plánovat a realizovat výuku ve dvou navazujících semestrech tak, aby bylo dostatek času na vytvoření vztahu mezi studenty a lidmi s mentálním postižením. Osvědčil se tento model: první semestr zaměřit pozornost na aktivity podporující navázání vztahu; druhý semestr již zaměřit na konkrétní témata vzdělávání s konkrétními vyučovacími cíli a výstupy.
• Vytvořit podrobnou metodiku a sylabus kurzů ve formátu Easy to read.
• Je důležité vytvářet podmínky pro sociální rozměr výuky a umožnit neformální setkání a diskuse před nebo po výuce.
• Uplatňovat princip rovného přístupu. Vyžadovat od všech studujících (tedy nejenom studentů univerzity, ale i zapojených osob s lehkým mentálním postižením) dodržování dohodnutých pravidel výuky.
• Nezapomenout na hodnocení kurzu všemi účastníky a na udělení závěrečného hodnocení (včetně certifikátu) všem studujícím.

3. Zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením na vysokých školách
V průběhu realizace jednotlivých aktivit se ukázalo, že lidé s lehkým mentálním postižením, jejich blízcí i organizace, které s nimi spolupracují, mají největší zájem o vytvoření konkrétních pracovních příležitostí pro lidi s lehkým mentálním postižením. Významným impulzem pro náš tým se stala organizace mezinárodní konference.
Naším záměrem bylo prezentovat výstupy projektu ICLife v prostředí Univerzity Palackého v Olomouci (potažmo v ČR) a diskutovat o specifikách pracovního uplatnění lidí s lehkým mentálním postižením v evropských, národních a místních podmínkách. Cílem konference bylo posílit pracovníky univerzit a mladé dospělé s lehkým mentálním postižením při prosazování inkluzivního přístupu ve vysokoškolském prostředí. Celkově se konference zúčastnilo 98 účastníků, z toho 11 osob s mentálním postižením, které aktivně vystupovaly v rámci programu konference. Konference byla účastníky hodnocena mimořádně pozitivně.

Významné výsledky konference:

• Lidé s mentálním postižením mají být zváni jako účastníci podobných konferencí. V případě, že jsou pro ně vytvořené vhodné podmínky, jsou jejich vystoupení cenným příspěvkem do diskuse.
• V Olomouci jsou zaměstnavatelé, kteří umí vytvořit příznivé podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením. Podpora vedení je přitom zásadní.
• Vysokoškolské instituce mají zákonnou povinnost¹⁰ provést takové úpravy na pracovišti a přizpůsobit pracovní podmínky tak, aby byly vhodné pro přijetí vhodných uchazečů se zdravotním postižením. Možným přístupem pro osoby s mentálním postižením by mohlo být např. snížení požadované pracovní doby nebo rozdělení práce mezi osobu se zdravotním postižením a osobu bez zdravotního postižení.
• Akademické prostředí má a může být otevřené lidem s lehkým mentálním postižením.
• Kromě konference jsme zrealizovali 2 diskusní setkání vybraných zaměstnanců univerzity a spolupracujících organizací s cílem diskutovat o možnosti vytvoření pracovních příležitostí pro lidi s lehkým mentálním postižením. Byla vytvořena advokační strategie za účelem vytvoření pracovních příležitostí pro lidi s mentálním postižením na UPOL.

Doporučení z mezinárodní konference a diskusních setkání:

• Organizace diskusí je vhodným nástrojem pro šíření informací a mobilizaci odpovědných pracovníků a studentů univerzity.
• Vzdělávání (sociální rehabilitace) lidí s mentálním postižením musí být navázáno na možnost pracovního uplatnění. Je proto důležité, aby právě univerzity vytvářely pracovní příležitosti.
• Je důležité připravit se na argumentaci (příklady dobré praxe ze zahraničí a tuzemska, výzkumná zjištění, výsledky jednání odborných konferencí apod.) za účelem vyjednávání s managementem univerzity.
• Pro vytváření konkrétních pracovních míst postupovat systematicky - vytvořit advokační strategii, strategii a akční plán; zrealizovat výzkumné šetření.
• Zapojit studenty do přípravy advokační strategie a výzkumu.
• Zapojit do diskuse organizace a lidi s mentálním postižením – vytvořit prostor pro diskusi s managementem univerzity, jednotlivých fakult a kateder.

V současné době probíhá evaluace realizovaných akcí. Z prvních zpráv vyplývá, že dosavadní spolupráci považují všichni dotazovaní, za velmi přínosnou, a to v celé řadě oblastí života.

Závěr
Využití zkušeností osob s mentálním postižením může zvýšit kvalitu vysokoškolského vzdělávání. Jejich začlenění do vysokoškolského vzdělávání je přidanou hodnotou, neboť přináší na klienta orientovaný přístup a umožňuje studentům více se rozvíjet v různých oblastech. To reflektuje fakt, že v řadě pracovních míst nabízených vysokoškolským studentům (resp. absolventům) bude příležitost k setkávání s klienty s nějakým druhem postižení a speciálními potřebami. Studenti tedy budou schopni lépe fungovat na svých budoucích pracovních pozicích, pokud získají povědomí o zdravotním postižení již v rámci jejich studia. Inkluzivita tak zvyšuje účinnost a efektivitu vysokoškolského vzdělávání (Novosád, 2019, s. 142).
Uvědomujeme si, že aktivity a problémy popsané v tomto příspěvku mohou představovat výzvu pro mnohé manažery vysokých škol. K překonání různých problémů může být nanejvýš vhodné spolupracovat s organizacemi osob se zdravotním postižením a jejich rodinami. Na webové stránce www.inclusion-europe.eu je k dispozici seznam členů kontaktních míst tzv. první volby, které mohou podporovat tento proces ve všech evropských zemích.

Článek byl vydán v rámci projektu Ministesrstva práce a sociálních věcí  – „Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II“, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003751, financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

Použité zdroje:
ICLIFE: Nástroje inkluze. Jak vytvořit inkluzivnější univerzitní život. Bílý papír. Překlad KKS CMTF UP, 2019.
Inclusive Campus Life. Motivation paper, 2018.
MATULAYOVÁ, T., DORKOVÁ, Z., NOVOSÁD, L., JURNÍČKOVÁ, P. Závěrečná zpráva z testování projekt Erasmus+ Inclusive Campus Life 2016-1-BE02-KA203-017365. Olomouc: KKS CMTF UP, 2019.
NOVOSÁD, L. Akademické prostředí může být otevřené lidem s lehkým mentálním postižením. In: Štúdie zo špeciálnej pedagogiky, roč. 8, 2019, č. 1. ISSN 2585-7363.

Kontakt:
Mgr. Zlatica Dorková, Ph.D.
Katedra křesťanské sociální práce
Cyrilometodějská teologická fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzitní 22
771 11 Olomouc
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Popis fotografie: Společná fotografie na závěr výukového programu (Dorková, 2019)

Popis fotografie: Dobrovolnická aktivita v ekologickém centru Sluňákov (Dorková, 2018)

Popis fotografie: Vánoční tvoření (Dorková, 2018)

Popis fotografie: Účastníci konference (Duda, 2018)

1 Hlavním cílem projektu ICLife bylo učinit život v rámci terciárního vzdělávání inkluzivnější a tím podpořit adaptaci lidí s lehkým mentálním postižením na univerzitní dění, včetně vzdělávání a pracovního uplatnění. Za tímto účelem byla rozvíjena koncepce začlenění mladých dospělých s lehkým mentálním postižením do vysokoškolských institucí čtyřmi univerzitami v Evropě (Thomas More, Lapin AMK, Hogeschool Utrecht, Univerzita Palackého).
² Projekt Inclusive Campus Life (https://www.iclife.eu) nabízí řadu metodik či nástrojů a jejich testování (optimalizaci), které mohou pomoci vysokým školám, aby se staly inkluzivními.
³ Bližší informace jsou dostupné zde: http://cps.upol.cz/sluzby/bezbarierova-univerzita/
⁴ Komunikačními partnery byli 4 klienti / osoby s mentálním postižením z Domova Daliborka z Prostějova.
⁵ Další informace a bližší popis viz.: Inclusive Campus Life, Intellectual Output 2: How to organize a buddy system for people with intellectual disabilities. www.ICLife.eu
⁶ Záměrem je propagovat mezi studenty a zaměstnanci univerzity dobrovolnictví a motivovat k dobrovolnické práci. Každý ročník je jinak tematicky zaměřen.
⁷ Přehled dosud realizovaných konferencí a jejich zaměření: 2016 Sociální práce z pohledu lidí se zdravotním postižením; 2017 Zdravotní postižení v kontextu sociální práce; 2018: Zdravotní postižení v kontextu sociální práce. Možnosti pracovního uplatnění osob s mentálním postižením v prostředí vysokých škol; 2019 Zdravotní postižení v kontextu sociální práce.
⁸ Jde o tradiční konference, které se konají pod záštitou člena katedry Libora Novosáda.
⁹ Bylo realizováno po vzájemné domluvě mezi katedrou a organizací v rámci pilotního testování v projektu.
¹⁰ Právním základem pro rovné příležitosti na pracovišti v Evropě je směrnice 2007/78/ES o rovnosti v zaměstnání, která se stala součástí vnitřního práva ve všech členských státech EU. Zakazuje diskriminaci na základě náboženského vyznání a víry, věku, zdravotního postižení i sexuální orientace. Zahrnuje oblasti zaměstnanosti a povolání, jakož i odborného vzdělávání.