Na konferenci s názvem Teď a tady III., kterou pořádala Vyšší odborná škola sociálně právní - Jahodovka na podzim 2018, jsem se zaujetím vyslechla prezentaci o metodě analýzy společenské návratnosti investice. V době, kdy se v sociální práci až příliš často setkávám s pojmy jako efektivita, výkonnost, prospěšnost, jsem okamžitě zbystřila. Po konferenci jsem si na základě stručné rešerše zjistila základní informace. Například by měl být v provozu web v češtině www.sroi.cz - který je ovšem aktuálně nedostupný. V našem prostředí se tomuto tématu zatím více věnuje pouze jeden autor - Jiří Krátký, který je rovněž spoluautorem výstupu metodiky z projektu financovaného z Evropského sociálního fondu. Dále jsem dohledala několik závěrečných prací studentů. Použití metody je vyžadováno Ministerstvem pro místní rozvoj v žádostech o podporu z evropských fondů v oblasti cestovního ruchu. A především, v sociální oblasti je u nás tato metoda spojována zatím pouze se sociálními službami - aplikována byla řádově v jednotkách sociálních služeb. Nicméně v zahraničí je tato oblast propracovanější a existuje například i samostatná organizace střežící správné postupy této metody (viz http://socialvalueint.org/). Následující text nabídne stručný přehled, v čem metoda analýzy společenské návratnosti investice spočívá, a jaké vidím v jejím využití příležitosti pro sociální práci.
Metoda nazvaná Analýza společenské návratnosti investice, anglicky social return on investment (zkráceně SROI) je založená na principu měření ne-finančních hodnot (tj. environmentálních a sociálních hodnot, které nejsou explicitně měřitelné běžnými finančními prostředky) ve vztahu k investovaným zdrojům. SROI analýza tedy převede zjištěné nefinanční, často nehmotné dopady/přínosy na peníze. Z širšího hlediska může být použita jakoukoli entitou k vyhodnocení dopadu realizovaných aktivit na zúčastněné strany, ke zjištění, jak lze zlepšit výkonnost poskytovaných činností, a jak zefektivnit investice. Výsledkem této analýzy je ukazatel SROI vyjádřený poměrem mezi celkovými přínosy a náklady aktivit/projektu. Z hlediska časového existují dva typy SROI analýzy – prediktivní a evaluativní. Prediktivní analýza je zpracovávána před realizací zkoumaných aktivit a odhaduje budoucí vytvořenou hodnotu. Evaluativní analýzou jsou pak vyhodnocovány skutečné změny, které proběhly v důsledku realizace konkrétních aktivit.
Základní postup při zpracování SROI analýzy sestává ze 6 kroků: 1. zadání analýzy, 2. mapování výsledků, 3. prokázání výsledků a jejich ohodnocení, 4. stanovení dopadu, 5. výpočet společenské návratnosti, 6. zpracování závěrečné zprávy a uplatnění výsledků analýzy.
Při výpočtu ukazatele SROI se porovnává hodnota investic s hodnotou výsledků neziskové činnosti (myšleno šířeji než ve smyslu činnosti neziskových organizací, lze sem tedy zahrnout i o hodnotu výsledků sociální práce). Kolik stojí běh sociálních programů vs. jaké jsou výstupy (počet lidí, kterým program pomohl) a výsledky (jak se změnil jejich život). Hlavní výzkumná otázka zní, kolik řešený (a kolik neřešený) společenský problém stojí - vyjádřeno finančními prostředky. Ohodnocení nehmotných nákladů nebo přínosů získaných z neziskové činnosti vychází z výsledků výzkumů a poznatků z odborné literatury. V zahraničí lze nalézt například (výzkumníky) stanovené průměrné náklady na řešení případu zneužívání dítěte nebo osoby, která se vymaní z bezdomovectví. Tyto údaje jsou následně použity k vyobrazení nákladů, kterým se veřejné rozpočty vyvarují v případě, že nezisková činnost například zabrání zneužívání dítěte nebo pomůže jedné osobě získat zpět trvalé bydlení.
Podrobněji se zastavím právě u oceňování. Je totiž potřeba znát hodnotu vstupů i výsledků. Na straně vstupů se jedná o všechny příspěvky, které zainteresované strany do činnosti/projektu vloží (ty mohou mít charakter finanční, materiální i nemateriální). Jedná se tedy o veškeré náklady (přímé i nepřímé – režijní náklady), neboť chceme, aby výsledky analýzy co nejvíce vypovídaly o skutečnosti. Aby bylo možné změřit změny, které u zainteresovaných stran zkoumáme, je potřeba stanovit také ukazatele výsledků. Ty podávají informaci o tom, zda bylo výsledku dosaženo a v jakém množství. Pro každý výsledek by měl být stanoven minimálně jeden ukazatel. Způsoby vyjádření hodnoty výsledků jsou například a) úspory nákladů, zvýšení příjmů, b) mimotržní oceňování, a to buď metodou vyjádřených preferencí (ochota platit či přijímat kompenzaci - kolik by zainteresované strany byly ochotny platit za využívání služeb...), nebo metodou odhalených preferencí (výchozí jsou ceny na zástupných trzích souvisejících s hodnoceným statkem).
V závěrečné fázi SROI analýzy jsou všechny doposud získané informace využity k finálnímu výpočtu souhrnného ukazatele SROI, tj. poměr celkových přínosů a nákladů činnosti/projektu nebo také poměr současné hodnoty výsledků a celkové hodnoty vstupů sledovaného projektu. Ukazatel lze interpretovat např. jako počet Kč, které vytvoří každá 1 Kč investovaná do činnosti/projektu.
Je zřejmé, že kvalifikované zpracování důvěryhodné analýzy předpokládá participaci erudovaných odborníků, kteří musí mít široké spektrum výzkumných dovedností, a dostatek dat (je tedy nutné, aby organizace disponovala zavedeným systémem jejich získávání).
Díky jednotné formě a principům lze při splnění výše uvedených podmínek lze považovat tuto analýzu za velmi transparentní nástroj. V zahraničí existují verifikační autority, které oficiálně ověřují správnost provedené analýzy. Odborně správně je postupováno tak, že všechny vložené informace jsou podrobeny kontrole citlivosti, ověřeny na splnění principů SROI a finální analýza a její výsledky jsou zpřístupněny všem zúčastněným stranám.
Různé subjekty (ministerstva, kraje, obce a další subjekty veřejného sektoru) získají v analýze SROI nástroj pro porovnávání dopadů různých činností, který může být využit jako podklad pro transparentní a odpovědné rozhodování o investicích z veřejných zdrojů. Je však potřeba zdůraznit, že získaný poměr SROI ukazuje jen část efektů celé investice, a proto je nutné jednotlivé projekty/činnosti posuzovat v širších souvislostech.
Měření společenské návratnosti investic je v České republice dá se říci zcela nový přístup, a proto prozatím neexistuje dostatek ověřených dat pro určení finančních indikátorů, a většinu čísel vložených do analýzy je nutno odhadovat.
Jakou příležitost přináší využití této metody sociální práci? Nejen společensky odpovědné organizace (zaměstnavatelé sociálních pracovníků), ale i sociální pracovníci samotní (sociální práce jako profese), mohou s pomocí analýzy SROI důvěryhodně prokázat vliv svých činností na široké okolí a vyjádřit hodnotu, kterou tyto aktivity vytvářejí pro společnost jako celek. A to je to, po čem se tak často volá. Sociální práce má ze své podstaty potenciál sbírat relevantní výzkumná data, jež mohou být právě těmi potřebnými důkazy. Vnímejme to jako výzvu a zaměřme se též na evidenci, která ve svém důsledku bude prospěšná nejen pro nás samotné, ale i pro naše klienty. Možná by se tím mohly ukončit diskuse či pochybnosti o prospěšnosti činností sociálních pracovníků a jejich roli ve společnosti. Mezinárodní federace sociálních pracovníků na svých webových stránkách uvádí, že na každý dolar investovaný do sociální práce je návratnost do národní ekonomiky 3 dolary. Kolik to asi vyjde v českých korunách?
Autor:
PhDr. Melanie Zajacová, doktorandka, FF UK, Katedra sociologie, obor sociologie – sociální práce
Zdroje:
http://www.socialvalueint.org/
http://www.thesroinetwork.com
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/70264/BPTX_2013_1_11270_0_349473_0_152386.pdf?sequence=1
https://en.wikipedia.org/wiki/Social_return_on_investment
https://esf2014.esfcr.cz/dap/LW/Views/Core/Detail?action=get&id=8A000000-0000-0000-0000-000000003528&idForm=72365cd6-f664-4c8f-8b75-c637c9bfc32b&idbo=f42266a2-71fa-4be1-8242-eda4dd92cb4c#
https://www.thebalancesmb.com/using-sroi-to-show-your-nonprofit-s-impact-2501977
https://www.ifsw.org/what-is-social-work/
http://www.socialvalueuk.org/app/uploads/2016/03/Short%20SROI%20Guide%202012%20CZ_3010%20(1).pdf
https://www.mmr.cz/getmedia/108270ee-0d00-4b2f-80e6-2412af3386b9/Metodicka-prirucka-SROI-analyza.pdf