Mgr. Martin Plášek
Úvod
Tento článek se zabývá problematikou vymezení rizik a protektivních faktorů při práci kurátora s dětmi užívajícími návykové látky. V první kapitole stručně definuji kurátora1 a jeho klienty. V druhé části popisuji vymezení rizik a ochranných faktorů jakožto součást procesu strukturovaného vyhodnocení situace dítěte a rodiny. V závěrečné části se snažím v konkrétní kazuistice ukázat jaké konkrétní kroky, metody a nástroje mohou posloužit k určení rizik a ochranných faktorů, které následně poslouží jako východisko pro stanovení kvalitního individuálního plánu ochrany dítěte (dále jen „IPOD“).
1 Charakteristika kurátora pro děti a mládež a jeho klientů
Kurátor je definován v §31 odst. 3 zákona č. 359/199 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPOD“) jako zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen „OÚ ORP“), který vykonává sociální kuratelu. Podle § 31 odst. 2 tohoto zákona sociální kuratela spočívá v realizaci takových opatření, která směřují k eliminaci, zmírnění nebo zamezení prohlubování nebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte.
Metodická příručka pro kurátory pro děti a mládež (2016) charakterizuje klienty kurátora jako děti vyžadující zvýšenou pozornost, kteří jsou popsáni v § 6 písm. c) a d) ZSPOD. Podle písmene c) se jedná se o děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí či se živí prostitucí. Dále to mohou být děti, které spáchaly trestný čin nebo děti mladší 15 let, které spáchaly čin jinak trestný, opakovaně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití. Podle písm. d) se jedná o děti, které se dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte.
Jedním z klíčových úkolů kurátora je vyhodnotit situaci dítěte a jeho rodiny, a to i v návaznosti na ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) ZSPOD, kde je OÚ ORP stanovena povinnost pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny. V první fázi kurátor musí vyhodnotit, jestli dítě je ohrožené podle § 6 ZSPOD, aby k intervenci byl vůbec legitimní důvod. Pokud na základě úvodního vyhodnocení zjistí, že se skutečně jedná o dítě ohrožené, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje, podrobně vyhodnocuje jeho situaci z hlediska druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte. Důležitou součástí vyhodnocení situace dítěte a rodiny je určení rizik a ochranných faktorů v rámci konkrétní kauzy. Procesu strukturovaného vyhodnocení situace dítěte a rodiny se bude blíže věnovat následující kapitola.
Stručně lze tedy kurátora charakterizovat jako specializovaného sociálního pracovníka oddělení sociálně-právní ochrany, který působí jako koordinátor případu ohroženého dítěte. Znamená to, že odpovídá za poskytování sociálně-právní ochrany konkrétnímu dítěti a jeho rodině. Sám poskytuje z hlediska své působnosti sociálně-právní poradenství. Pokud je potřebné přizvat jiné instituce a odborníky k řešení obtížné situace rodiny, pak jejich pomoc rodině zprostředkovává a následně koordinuje jejich postupy tak, aby odpovídaly potřebám dítěte a aktuální situaci rodiny. Za účelem koordinace postupů s těmito odborníky a společně s rodinou pravidelně vyhodnocuje potřeby dítěte, společně také plánují intervenci a průběžně také vyhodnocují dopady intervence na situaci rodiny, podle toho také korigují další postupy.
2 Vymezení rizik a ochranných faktorů jakožto součást procesu strukturovaného vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny
Jak již bylo výše uvedeno vyhodnocení situace dítěte a rodiny je rámcově upraveno v §10 odst. 3 písm. c) ZSPOD. Detailně se problematikou vyhodnocování zabývá metodický materiál Manuál implementace vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dítěte pro orgány sociálně-právní ochrany (dále jen „Manuál implementace“), na který je v tomto článku odkazováno.
Postup při vyhodnocování není v zákoně ani vyhláškou striktně upraven. Má tak být ponechán prostor jednotlivým OSPOD pro uplatnění individuálního přístupu k pomoci jednotlivým ohroženým dětem a jejich rodinám. Na druhou stranu podstatou strukturovaného vyhodnocování je logicky sestavená struktura, která má vymezit doporučený postup práce s dítětem a rodinou. Tato struktura se skládá z níže uvedených fází procesu vyhodnocování (Manuál implementace…, 2014).
1. Přípravná fáze
2. Sběr a záznam informací
3. Třídění informací
4. Vymezení rizik a ochranných faktorů
5. Vymezení potřeb dítěte
6. Zjištění přání dítěte a rodičů
7. Analýza situace dítěte a rodiny
8. (Sestavení a realizace IPOD)
9. Aktualizace vyhodnocení
Vzhledem k omezenému prostoru článku a tematickému zaměření článku se budu nyní věnovat pouze části procesu vyhodnocování, a to konkrétně prvním čtyřem fázím. Jejích vyústěním je právě vymezení rizik a ochranných faktorů.
1. Přípravná fáze – zde se jedná o přípravu a naplánování jednotlivých kroků, zacílení získávání informací (kde, kdy, od koho), volbu metod získávání informací (šetřením v rodině, žádostí o zprávu, rozhovorem atp.)
2. Sběr a záznam informací – sběr informací o dítěti a rodině je jednou ze základních činností pracovníků OSPOD. Předpokladem pro identifikaci rizik, ochranných faktorů a potřeb dětí je kvalita informací. Tyto informace musí mít svou aktuálnost, relevanci a úplnost informací. To znamená, že pracovník by měl mít u všech informací doloženo, kdy je získal, od koho a zároveň by měla být snaha pracovníka zasadit informaci do širšího kontextu. Pouhé strohé vyjádření např. o diagnóze je nedostačující.
3. Třídění informací – v této fázi se snad nejvíce projevuje snaha k systematizaci a standardizaci práce sociálních pracovníků OSPOD. Podstatou třídění informací je získání přehledu o nejrůznějších oblastech životní situace dítěte za účelem zjištění, kde se nacházejí případná rizika a zdroje ochrany dítěte. Hodnocené oblasti by měly odpovídat ustanovení § 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb. a podrobněji se k nim vyjadřuje Manuál implementace.
4. Vymezení rizik a ochranných faktorů – je považováno za klíčový výstup celého procesu vyhodnocování. Díky tomu je možné jasně pojmenovat proč, jak a čím je dítě ohroženo a na druhou stranu co a jak by mohlo být zdrojem pomoci. Rizika a ochranné faktory se dále dělí na vnější a vnitřní. Dítě může tak být například ohroženo vlastní impulsivní povahou nebo závislostí jednoho z rodičů na návykových látkách nebo může být chráněno vlastní motivací ke změně, ale také zájmem třídní učitelky o jeho osobu.
Vymezení rizik a ochranných faktorů je možné v tomto procesu vnímat jako určitý předěl mezi shromažďováním informací a jejich přetvořením v IPOD. Důkladné vymezení rizik a ochranných faktorů se stává jakýmsi základním kamenem pro tvorbu kvalitního IPOD. Jak již bylo výše uvedeno, tento článek má omezený rozsah a zaměření, proto v následující kazuistice budou podrobněji rozpracovány pouze první čtyři fáze procesu vyhodnocování, kdy čtvrtou fází je právě vymezení rizik a ochranných faktorů.
3 Vymezení rizik a ochranných faktorů v konkrétní kazuistice
V závěrečné části textu nejprve stručně nastíním konkrétní kazuistiku a následně podrobněji rozpracuji první čtyři fáze vyhodnocování.
Kazuistika
Petrovi je 15 let a žije se svou matkou, jejím dlouholetým partnerem a mladším nevlastním sourozencem. Petrovi rodiče se rozešli, když mu byly tři roky. Petrův otec v minulosti užíval návykové látky. Otec o výchovu syna nejevil téměř žádný zájem a žil daleko od Petrova bydliště. Roli otce víceméně převzal partner matky a zároveň otec Petrova sourozence. S Petrem v minulosti nebyly vážnější problémy. Potíže nastaly na začátku deváté třídy, kdy začal experimentovat s marihuanou, zcela ztratil zájem o vzdělávání, přestal respektovat matku i jejího partnera. Po několika měsících pravidelného užívání marihuany mu byl nabídnut pervitin, který vyzkoušel. Postupně pervitin začal užívat také pravidelně (cca 1 až 2x týdně po dobu cca tří měsíců.). Třídní učitelka začala mít podezření, že Petr užívá návykové látky a společně s výchovnou poradkyní matce doporučily, aby kontaktovala kurátora pro děti a mládež. To matka učinila a telefonicky stručně popsala situaci a sjednala si schůzku. Ze schůzky a úvodního vyhodnocení vyplynulo, že matka si se situací neví rady a žádá o spolupráci. Povaha problému naznačovala, že se v případě Petra jedná o dítě uvedené v §6 písm. c) ZSPOD. Kurátor přistoupil k podrobnému vyhodnocování.
1. Přípravná fáze
Kurátor si na počátku přípravné fáze ověřil, že Petr spadá pod jeho působnost dle trvalého bydliště. Dále začal zvažovat, jakým způsobem získá relevantní informace o životní situaci Petra a jeho rodiny. V rámci telefonického rozhovoru pozval matku na OSPOD, kdy získal prvotní informace o problému. V úvahu připadá rovněž šetření v rodině. Dále plánoval zaslání žádosti škole o zprávu na Petra. Vzhledem k naznačeným problémům ve škole může kurátor předpokládat, že škola svolá výchovnou komisi, kam bude pozván. V úvahu bral i žádost o zprávu od pediatra či jiných odborníků, pokud s nimi rodina spolupracovala. Revizí spisové dokumentace nebylo zjištěno, že by OSPOD v minulosti s rodinou spolupracovalo. Při zvažování o podobě prvního rozhovoru bylo pro kurátora prioritou navázat se na klienta a jeho matku a snažit se je motivovat k případné spolupráci. Následný rozhovor by byl zaměřen na zjištění informací pro vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny.
2. Sběr informací
Informace byly zjišťovány z několika zdrojů, jak již bylo naznačeno v přípravné fázi. Nejprve byl veden rozhovor s matkou na OSPOD bez přítomnosti Petra. Matka popsala aktuální situaci jako vážnou, kdy syn začal pravidelně užívat pervitin, a to i nitrožilně. Matka si s nastalou situací nevěděla rady a žádala kurátora o pomoc a spolupráci. Kurátor matce vysvětlil svou roli a podobu vzájemné spolupráce. Bylo domluveno, že kurátor provede šetření v rodině, kde bude hovořeno s Petrem i matkou v jeho domácím prostředí. Použit byl polostrukturovaný rozhovor k získání informací k vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny. Jako další metodu kurátor využil pozorování. To sloužilo k hodnocení vzájemných interakcí mezi matkou a synem a zjištění bytových podmínek rodiny. Matka byla s otcem Petra v kontaktu. Po dohodě s matkou byl otec kurátorem kontaktován. Kurátor si podal žádost o zprávu ze školy. Rodina prozatím nespolupracovala s žádnými jinými odborníky.
Škola během cca dvou týdnů realizovala výchovnou komisi, kam pozvala i kurátora. Zde byl zjištěn Petrův aktuální stav v chování a vzdělávání.
Policie zahájila vyšetřování v důsledku toho, že Petrovi a jiným nezletilým prodal neznámý pachatel pervitin. Jeden z nezletilých musel být hospitalizován z důvodů intoxikace. Petr byl vyslechnut jako svědek. Kurátor byl výslechu přítomen. Zde získal další důležité informace o případu.
3. Třídění informací
Kurátor nasbírané informace třídil do jednotlivých kategorií a zaznamenával do hodnotícího formuláře. Vzhledem k tomu, že se jedná o začínající kauzu, nejsou informace ve všech oblastech plně obsaženy a budou postupem času doplňovány. Zde jsou uvedeny pouze příklady, z kterých jsou následně vymezeny rizika a ochranné faktory.
Zdraví: Ošetřující lékařkou Petra je MUDr. XY. Matka při šetření v rodině uvedla, že Petr neměl v minulosti žádné vážnější problémy. Jeho nemocnost byla v tomto školním roce minimální. Jeho zdravotní stav je však v současné době ohrožován pravidelným užíváním pervitinu (cca 1 – 2 krát týdně). Petr přiznal nitrožilní užití. Rodina aktuálně nespolupracuje s žádným jiným odborníkem. Zdroje: šetření v rodině, zpráva ze školy květen 2018.
Učení se: Petr navštěvuje devátou třídu ZŠ XY. V minulosti byl výborným žákem. Vše se změnilo v osmé třídě, kde se prospěch výrazně zhoršil. V deváté třídě přestal ve škole pracovat úplně. V současné chvíli mu hrozí dvě nedostatečné na závěrečné vysvědčení. Dominik se hlásí na střední školu na učební obor. Z hodnocení školy je učební obor pod jeho možnosti (šetření v rodině, ve škole, květen 2018).
Emoční vývoj a chování: Matka uvedla, že se synem nikdy v minulosti neměla problémy, vztahy měli velmi dobré. Problémy se objevily cca v září 2017, kdy nejprve začal experimentovat s marihuanou a následně s pervitinem. Objevily se problémy s prospěchem a chováním. Petr přestal matku i jejího partnera respektovat. Ve škole začal být drzý k učitelům a nepřátelský ke spolužákům. Jeho chování vykazuje podivné znaky. Prudké střídání nálad, přílišná aktivita střídaná pasivitou a rezignací (šetření v rodině, ve škole, květen 2018).
Rodinné a sociální vztahy: Rodiče Petra se rozešli v jeho útlém věku. Otec fakticky s rodinou nikdy nežil. Nyní dlouhodobě žije ve městě vzdáleném cca 200 km. Otec je se synem jen ve velmi omezeném kontaktu (sociální sítě). Matka žije sedm let s novým partnerem, se kterým mají syna Jaromíra (4). Matka i syn hodnotí aktuální vztahy v rodině jako narušené. Mezi matkou a synem jsou časté hádky z důvodu Petrova užívání pervitinu a marihuany. Matka přiznává, že přestává situaci zvládat, má psychické problémy. Petrovo chování negativně ovlivňuje vztah matky s partnerem.
4. Vymezení rizik a ochranných faktorů
V této fázi zjišťujeme čím je dítě ohroženo a jaké jsou dostupné zdroje vnitřní a vnější ochrany v jednotlivých oblastech života. Zvažujeme míru, závažnost a příčiny jednotlivých ohrožení, kdy míra ohrožení určuje i další postup OSPOD v práci s rodinou. Stejně tak důležitá je identifikace ochranných faktorů, které nám ukazují silné stránky dítěte a jeho rodiny a zároveň potenciál k řešení problémové situace.
Nyní v zjištěných kategoriích kurátor identifikoval rizika a ochranné faktory. Pro potřeby tohoto článku byly vybrány jen některé kategorie a to podle závažnosti a akutnosti dané situace.
Zdraví:
Rizika: hrozba závislosti pravidelným užíváním pervitinu, bezprostřední ohrožení zdraví nitrožilním užitím, nespolupráce s jinými odborníky, což zvyšuje ohrožení zdraví a snižuje možnost řešení situace
Ochranné faktory: dobrý zdravotní stav klienta
Učení se:
Rizika: hrozba nedokončení základního vzdělání, vyloučení ze středního vzdělávání
Ochranné faktory: Petrův studijní potenciál
Emoční vývoj a chování:
Rizika: v důsledku nerespektování matky zvýšené napětí v rodině, vyloučení ze skupiny vrstevníků v důsledku užívání návykových látek, možnost vyloučení ze středního vzdělávání při nerespektování učitelů
Ochranné faktory: přes současné problémy dobré vztahy z minulosti mezi Petrem a matkou dávají základ pro jejich obnovu
Rodinné a sociální vztahy:
Rizika: nenavázaný vztah s otcem může způsobovat v Petrovi pocit nezájmu o jeho osobu, absence vztahu Petra s prarodiči z otcovy strany oslabuje možnosti řešení problému v rámci rodinného systému, narušené vztahy Petra s matkou mohou vést matku k závěru, že synovu výchovu již není schopná zajistit
Ochranné faktory: prarodiče z matčiny strany mohou mít pozitivní vliv v rodinném systému na řešení problémové situace
Takto by bylo možné pokračovat a vyčerpávajícím způsobem obsáhnout rizika a ochranné faktory v dalších oblastech životní situace klienta a jeho rodiny. To však nebylo cílem tohoto textu. Záměrem bylo popsat proces, jak by kurátoři podle stávající metodiky měli dospět k vymezení rizik a ochranných faktorů. Druhým cílem pak bylo tento proces ukázat na konkrétní kazuistice dítěte užívajícího návykové látky.
Závěr:
Tento článek se zaměřil pouze na dílčí část procesu vyhodnocování situace dítěte a rodiny, a to vymezení rizik a ochranných faktorů v kontextu práce kurátora pro děti a mládež s dětmi užívajícími návykové látky. Vymezení rizik a ochranných faktorů jsou klíčové pro následné nasměrování spolupráce, zjištění potřeb a přání dítěte, analýzu situace v rodině až po stanovení cílů IPOD. Určení rizik a ochranných faktorů umožňuje cíleně uvažovat o směru intervence a zdrojích podpory. Ve výše uvedené kazuistice Petra se nabízí hned několik směrů intervence, ať už se jedná o řešení problematiky užívání návykových látek, vzdělávání nebo obnovení plnohodnotných vztahů v rodině.
Literatura:
Metodická příručka pro kurátory pro děti a mládež, 2016 dostupné na:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/28476/Metodicka_prirucka_pro_kuratoty_pro_deti_a_mladez.pdf
Manuál implementace vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dítěte pro orgány sociálně-právní ochrany, 2014. Praha: MPSV.
Dostupné na: https://www.mpsv.cz/files/clanky/18887/manual_010415.pdf
Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších přepisů
1V této práci budu používat i zkrácený výraz kurátor, který bude vždy znamenat pouze kurátor pro děti a mládež (existuje i kurátor výstavy apod.).
Pro zjednodušení budu používat termín dítě pro všechny klienty kurátora. Cílovou skupinou kurátorů nejsou jen nezletilí, ale sociální kuratelu je možné poskytovat podle § 32 odst. 3 písm. f) zákona o sociálně-právní ochraně dětí v rámci návazné péče i po dosažení zletilosti klienta, zejména dojde-li k prodloužení ústavní nebo ochranné výchovy.
Článek byl vydán v rámci projektu MPSV – „Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II“, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003751, financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.