Web Sociální novinky www.socialninovinky.cz Vám přináší aktuální rozhovor s Mgr. Davidem Pospíšilem, ředitelem odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV o aktualitách v rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Otázky byly zaměřeny zejména na současné či budoucí kroky ministerstva z pohledu Davida Pospíšila v oblasti sociálních služeb a sociální práce.
1. Co nového připravujete nyní pro oblast sociálních služeb a sociální práce?
V současné době pracujeme na dlouhodobých úkolech, typu tvorba minimálních a optimálních personálních a materiálně technických standardů pro sociální služby, připravujeme metodické materiály pro poskytování služeb se specifickými potřebami, pracujeme na implementaci asistivních technologií a vlastní digitalizace poskytování sociálních služeb. Velmi intenzivně se zabýváme tvorbou dobrovolných rámců kvality poskytování sociálních služeb jak na národní, tak i evropské úrovni. Za nezbytné a nutné považuji i nadále důkladně analyzovat a vyhodnocovat rozhodnutí soudů k neoprávněnému držení klientů v zařízeních sociálních služeb, taktéž na metodickém nastavení poskytování adiktologických služeb v rámci základních činností a na implementaci reformy psychiatrické péče do systému sociálních služeb. V neposlední řadě také optimalizujeme všechny možné varianty dalších řešení pro oblast dlouhodobé péče. Jedná se jen o ukázkový výčet, úkolů je daleko více. Z pohledu sociální práce, pracujeme na posílení a prohloubení spolupráce sociálních pracovníků poskytovatelů sociálních služeb a sociálních pracovníků krajských a obecních úřadů, stejně jako sociálních pracovníků Úřadu práce ČR. Aktuálně například v rámci návrhů úprav Katalogu prací a správních činností pro povolání sociální pracovník (zpřesnění činností, zařazení do platových tří dle skutečné náročnosti činností sociální práce) a návrhy v novele zákona o sociálních službách.
Opomenout nelze ani výzkumné záměry, které MPSV realizovalo v posledních letech a plánuje jejich implementaci i v příštím roce. Jsou významným zdrojem informací pro koncepční a metodickou činnost v oblasti sociální práce.
Rozvoj sociální práce patří mezi naše priority, proto také realizujeme dva projekty zaměřené na rozvoj odborných kompetencí sociálních pracovníků, zvyšování kvality výkonu činností sociální práce, zlepšení mediálního obrazu sociální práce v očích veřejnosti a její osvěta, získání zahraničních zkušeností.
Domnívám se, že sociální práce musí jít s dobrou a proto otevíráme nová témata, kterými jsou školská sociální práce a pro příští rok se jedná o sociální práci v paliativní léčbě a metodickou podporu sociálních pracovníků zdravotnických zařízení.
2. Jaké individuální projekty, které mají či budou mít vliv na rozvoj sociální práce či sociálních služeb, Váš odbor v současné době realizuje?
Náš odbor připravuje celou řadu projektů. V oblasti sociálních služeb je jejich cílem například lépe bojovat s nelegálně poskytovanými službami, metodické vedení pro oblast jakosti v sociálních službách, vytvoření nadstandardního dobrovolného rámce jakosti sociálních služeb formou ocenění pro zapojené poskytovatele s nadstandardně dobrou praxí. Projekty jsou zaměřené na zajištění nabídky kvalitních dostupných ale i udržitelných sociálních služeb komunitního charakteru pro osoby se zdravotním postižením. Velkou kapitolou je proces deinstitucionalizace, kde projekty provádíme jednak reserch desk ale i kulaté stoly, workshopy pro odbornou i laickou veřejnost. Nesmím zapomenout, že otevíráme problematiku osob demencí a autismu, kde analyzujeme dostupnost služeb pro tyto osoby.
Mimo jiné realizujeme dva projekty posilující výkon sociální práce, o nich jsem se stručně zmínil před chvíli. V rámci těchto dvou projektů je připraveno mnoho zajímavých a přínosných aktivit. Za všechny lze jmenovat odborné workshopy, konference, zahraniční studijní cesty, tvorba rádio a TV spotů vysílaných vždy u příležitosti Světového dne sociální práce, ale také tvorba video spotů zaměřených vždy na konkrétní nepříznivou sociální situaci osob a podpora, kterou může veřejnost od sociálních pracovníků očekávat a žádat.
Také realizuje projekt zaměřený na problematiku sociálního bydlení. Celý projekt vychází z Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 – 2025, která sociální práci nazírá jako zásadní a neoddělitelnou součást sociálního bydlení a prevence ztráty bydlení. V neposlední řadě se projektové aktivity týkají také nastavení spolupráce mezi sociálními pracovníky navzájem a také s dalšími aktéry sociálního bydlení.
Za stěžejní považuji chystaný projekt zaměřený na financování sociálních služeb. To je pro nás velké téma, souvisí to s demografickými trendy a také trendy v oblasti péče (individuální péče dle potřeb klienta, péče v přirozeném prostředí). Proto je třeba zajistit udržitelnost systému, a také o potřebnou kvalitu. Nyní jsme ve fázi, kdy tento projekt připravujeme, který rozpracovává myšlenku úhrady péče ze systému pojištění. Pojistný systém funguje např. v Německu, a z provedených analýz vyplynulo, že by byl vhodnou alternativou i u nás.
3. Jak vnímáte, že nebyla přijata tzv. velká novela zákona o sociálních službách?
Z hlediska sociální práce neskrývám zklamání, jelikož návrh novely nastavoval konkrétní pravidla pro výkon činností sociální práce, které v současné době v praxi chybí, vhodně doplňoval ustanovení, kde byly zapracovány zkušenosti z praxe a zároveň stanovoval větší provázanost spolupráce jednotlivých subjektů, které činnosti sociální práce vykonávají. Jednou z velkých systémových změn byl i návrh na změnu financování sociálních služeb a zásadní změny v systému plánování sociálních služeb nebo způsobu zařazování sociálních služeb do krajských sítí. Byla to velmi důležitá změna, kterou požadovali jak poskytovatelé sociálncíh služeb, tak odborná veřejnost. Tato změna včetně změny v oblasti registrací mě mrzí asi nejvíce.
Ze strany odborné, jsme přesvědčení, že novela by přinesla spousty pozitivních změn. A věřím, že navržené změny si do budoucna obhájíme i před novým vedením ministerstva.
4. Jaké nejvýraznější změny tato novela měla přinést?
Novela zákona o sociálních službách po deseti letech jeho účinnosti přináší potřebné komplexnější změny. Cílem navrhované novely zákona je optimalizace, zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb na základě promítnutí aktuálních požadavků praxe do zákona tak, aby právní úprava odpovídala potřebám dobré praxe a potřebám všech subjektů zúčastněných při poskytování sociálních služeb.
Hlavním cílem novely je, aby poskytované sociální služby lépe odpovídaly potřebám klientů. Navrhované změny umožní poskytování sociálních služeb „na míru“ podle druhu nepříznivé sociální situace. Občané se budou lépe orientovat, kam se mají obrátit a kdo jim může zajistit v jejich konkrétní nepříznivé sociální situaci pomoc a podporu.
Měl se také stabilizovat systém financování a to zejména vznikem mandatorního výdaje na sociální služby a dále také nastavení jasných pravidel pro zařazování případně i vyřazování sociálních služeb z krajské sítě.
Chtěli jsme také rozšířit spektrum zdravotní péče o paliativní a hospicovou péči nebo i zredukovat a zpřesnit standardy kvality sociálních služeb.
5. Jak vidíte budoucnost připravovaného zákona o sociálním bydlení „z pera“ Vašeho odboru?
Návrh zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení byl 8. března 2017 schválen vládou usnesením č. 163. Následně 1. čtení v Poslanecké sněmovně začalo 11. dubna 2017, nicméně návrh nebyl zatím schválen – 1. čtení bylo již třikrát přerušeno. To, zda bude návrh zákona v aktuální podobě schválen, v současné době závisí pouze na Poslanecké sněmovně, respektive i na nové sněmovně, která se k původnímu návrhu zákona může vrátit. Nicméně na toto se spoléhat nemůžeme, a proto navrhujeme opětovné zařazení zákona o sociálním bydlením do legislativního plánu na rok 2018, nyní bychom chtěli celý proces zopakovat od věcného záměru zákona po návrh zákona jako takového. Věřím, že toto téma nezanikne i v novém politickém složení, jelikož většina politických stran, má tento zákon ve volebních programech. To co pro nás bude důležité, je jaký koncept sociálního bydlení bude prosazovat nová vláda. Co se tedy týče dalších případných kroků, bude záležet na rozhodnutí vlády a gesčních ministrů.
6. Jaké změny chystáte v oblasti financování sociálních služeb?
Jak bylo zmíněno, pracujeme průběžně na projektech, které přináší možné varianty systému financování sociálních služeb, zejména služeb sociální péče. Jedná se o dlouhodobé úkoly. Kromě toho se věnujeme kultivaci současného systému. Dotační řízení je od roku 2015 v kompetenci krajů a máme tedy možnost se zaměřit na vyhodnocení přechodu financování jako takového.
Do konce tohoto roku bychom měli vládě předložit varianty změn systému financování sociálních služeb a podle toho, co vláda přijme, budeme pracovat na změně. Je zřejmé, že dotační systém jako takový je neudržitelný, proto bychom chtěli zavést systém připojištění, obdoboně jako je to v Něměcku, u služeb sociální péče a u služeb prevence a odborného sociálního poradenství, bychom chtěli vytvořit víceletý systém financování.
Zásadním úspěchem posledních let je navyšování prostředků na dotace na poskytování sociálních služeb, a také navýšení prostředků na odměňování pracovníků působících v sociálních službách.
7. Uvažujete o vytvoření grantového schématu tzv. víceletých grantů?
O grantovém systému zatím uvažujeme, ale pouze u služeb sociální prevence a odborného sociálního poradenství. Vhodným způsobem, jak zajistit jistotu pokrytí nákladů organizací poskytující služby sociální péče na více let, je právě zmiňovaný pojistný systém. Usnadnění finančního řízení organizací poskytujících sociální služby je také jedním z důvodů, proč se zabýváme alternativními způsoby financování sociálních služeb.
8. Vidíte některé oblasti rozšíření působení sociálních pracovníků?
Ano, určitě. Již od loňského roku otevíráme téma a snažíme se jednat v otázce působení sociálních pracovníků v resortu školství, respektive ve školách. Kompetence takového sociálního pracovníka spatřuji v řešení obtížných životních a sociálních situací žáků, ale i jejich rodičů, nezanedbatelnou roli by mohl mít v otázce inkluzivního školství, mohl by zprostředkovávat spolupráci mezi školou, žákem a jeho rodinou a dalšími spolupracujícími organizacemi, poskytoval by sociální poradenství, čímž by se dostala potřebná podpora a pomoc dětem a jejich rodičům, ale současně by ulevil pedagogům, kteří nyní řeší otázky, které jim nenáleží a odvádí je od pedagogické práce.
Pole působnosti sociálního pracovníka také vidím v rámci Integrovaného záchranného systému. V současné době sociální pracovníci s těmito složkami spolupracují např. při povodních, ale kompetence v této oblasti jim nejsou přiznány.
9. Co, z Vašeho pohledu, považujete za největší problém české sociální práce?
Mezi nejpalčivější problémy v realizaci činností sociální práce řadím to, že se zatím nepodařilo prosadit vznik samostatného zákona, který by upravoval podmínky výkonu sociální práce, nesourodost získaných odborných kompetencí sociálních pracovníků, když obory, kterými lze odborné kompetence získat jsou příliš široké, roztříštěnost výkonu sociální práce v rámci různých působností, nízký status povolání, kterým nemyslím jen finanční ohodnocení, ale také vnímání potřebnosti této profese společností, ale i zaměstnavateli, plýtvání odborným potenciálem sociálních pracovníků, když jsou pověřováni činnostmi, které nejsou činnostmi sociálního pracovníka, nedostatečné věnování se ověřování kvality výkonu sociální práce a její efektivity při řešení nepříznivé sociální situace klienta a negativní mediální obraz sociální práce. Je toho dost.
Za rozhovor panu řediteli děkuje Hynek Kalvoda, předseda výboru AOP
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mgr. David Pospíšil
