Na investiční pobídky by v příštích letech mohly dosáhnout i firmy z regionů, kde nezaměstnanost překračuje celorepublikový průměr ne o 50 procent, ale jen o 25 procent. Výše příspěvků od státu by se odstupňovala podle míry nezaměstnanosti v oblasti. Firmy, které přijmou lidi před třicítkou, po padesátce či po rodičovské, by pak měly mít slevy na odvodech. Počítá s tím seznam aktivizačních opatření pro trh práce. Ve středu by ho měla projednat vláda.
Plán připravilo ministerstvo práce. Opatření má platit státní rozpočet a evropské fondy. Počítá se s tím, že by stát měl postupně zvyšovat sumu na aktivní politiku zaměstnanosti. Kvůli mnoha krokům bude nutné upravit zákony či vládní nařízení.
Nyní mohou investiční pobídky dostat zaměstnavatelé v regionech s nezaměstnanosti aspoň o 50 procent vyšší, než je celorepublikový průměr. Na vznik pracovního místa se vyplácí 200.000 korun. Podmínku loni splnilo šest okresů, mezi nimi třeba Jeseník a Karviná.
Seznam obsahuje i zavedení daňových úlev pro malé a střední podniky, pokud udrží po danou dobu zvýšený počet pracovních míst. Když firmy přijmou mladé do třicítky, lidi po padesátce či rodiče po rodičovské, měly by mít slevy na odvodech sociálního pojištění.
Pomoc a podporu z úřadů práce by měli dostávat nejen nezaměstnaní, ale také lidé, jimž ztráta místa hrozí. Úřady by podle plánu měly podpořit také o desetinu víc lidí do třicítky či po padesátce, letos by to mělo být 100.000 uchazečů. Veřejně prospěšné práce a společensky účelná místa by se měly začít využívat i na krátkodobé úvazky, práci na určitou dobu by díky nim mělo mít 10.000 osob. Příspěvek na společensky účelné místo by se měl vyplácet maximálně rok, u postižených, matek malých dětí či absolventů až dva roky.
V příštích dvou letech se má začít také se zaváděním nové služby pro domácnost. Při této výpomoci by měli najít uplatnění nezaměstnaní. Odměnu by mohli za provedenou práci dostávat třeba v poukázkách, které by jim úřady proplatily. Do pilotního ověření by se měla zapojit tisícovka uchazečů.
Ministerstvo práce navrhuje i propojení informačních systémů úřadů práce, správy sociálního zabezpečení a případně i finančních úřadů. Má být také víc kontrol, které se zaměřují na odhalování nelegální práce, diskriminace či nedodržování pravidel v agenturním zaměstnávání.
Podle počtu nezaměstnaných, absolventů i lidí, kteří budou odcházet do penze, by se určily potřebné vzdělávací obory. Ty by pak měly dostat víc peněz. Školy by už tedy neměly získávat peníze podle počtu žáků, takzvaný normativ na žáka.
Seznam opatření vychází ze strategie rozvoje zaměstnanosti do roku 2020. Tou se začal kabinet zabývat na svém posledním jednání, projednávání ale přerušil.
"Využíváme zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."