Česko dostatečně nevyužívá pracovní schopnosti lidí ve vyšším věku. Demografické údaje přitom naznačují, že během 20 let bude polovina populace v důsledku stárnutí závislá na práci lidí v produktivním věku. Řešením je zvýšit zaměstnanost těch starších, což se v Česku ve srovnání se zahraničím příliš nedaří. Odborníci dnes v Brně zveřejnili dosavadní výsledky svého bádání. Další, rozsáhlejší výzkum pracovních schopností je nyní v plném proudu.
Zdravotní stav Čechů je srovnatelný s jejich vrstevníky v Nizozemsku a Finsku. Ještě v 65 letech mají muži i ženy šanci na osm až devět let života bez omezení běžných činností ze zdravotních důvodů. "Při srovnání míry zaměstnanosti ve věkové skupině 50 až 64 let ovšem ČR na Nizozemsko a Finsko viditelně ztrácí. V míře zaměstnanosti u skupiny 60 až 64 let se Česko propadá až na 17. místo v EU," uvedl vedoucí expertního týmu Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Pro měření pracovní schopnosti používají odborníci index, jenž odráží například zdraví, dovednosti, postoje a motivaci člověka. V Česku dosud vědci zkoumali jen malý vzorek, i ten však ukázal, že téměř 40 procent nezaměstnaných starších 50 let vykazuje dobrou a téměř 20 procent dokonce vynikající hodnotu indexu pracovní schopnosti. Obecně jsou na tom hůře lidé, jejichž povolání klade fyzické nároky.
Větší vzorek zaměstnanců nyní odborníci zkoumají v projektu Implementace age managementu v ČR. Vzejdou z něj návrhy konkrétních opatření a referenční hodnoty pracovní schopnosti. Do projektu se zapojili někteří zaměstnavatelé, například Policie ČR, ČEZ, Úřad práce a Komerční banka, kteří umožňují dotazníkové zjišťování indexu u svých zaměstnanců či klientů. Projekt začal loni, skončí příští rok. Naplňuje opatření Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, ministerstvo práce a sociálních věcí na výsledky podle náměstkyně Jany Hanzlíkové čeká se zájmem.
Průměrný věk v Česku v roce 2013 byl 41,3 roku, do roku 2050 se podle odhadů zvýší téměř na 49 let. Věková struktura populace míří k doposud nepoznané obrácené pyramidě. Mezi nezaměstnanými je v Česku v současnosti více než 150.000 lidí přes 50 let. Celkově počet nezaměstnaných na konci srpna přesáhl 535.000.
Odborníci se shodují v tom, že k lepšímu pracovnímu zapojení starších lidí přispívá například snížení fyzické náročnosti práce, zavedení krátkých přestávek a pružnějších pracovních úvazků. Současně je nutné změnit celkový postoj ke stárnutí, využívat silných stránek zkušenějších zaměstnanců a naučit se těžit z mezigenerační spolupráce. Sami starší lidé se podle Novotného někdy podceňují, přestože jejich pracovní schopnost je stále vynikající. Mladí lidé musejí vědět, že jejich pracovní dráha bude delší než u generace jejich rodičů, a dbát proto na své zdraví a vitalitu.
Úřad práce ČR se podle Jiřího Fukana z brněnské pobočky snaží pracovat se staršími nezaměstnanými individuálně, důležité je poskytnout jim co nejvíce informací o možnostech, které by jim pomohly najít zaměstnání. "Teď například spouštíme pro 60 nezaměstnaných nový poradenský program, v němž využijeme poznatky age managementu," řekl ČTK Fukan. Pokud se program osvědčí, může se přenést do dalších krajů.
"Využíváme zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno."
